Jak funguje placebo?
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Lék skrytý v mozkových závitech
Italský neurovědec Fabrizio Benedetti z Turínské univerzity se v devadesátých letech zabýval účinkem placeba při testování léků proti bolesti. Byl překvapen zjištěním, že někteří dobrovolníci, kterým dával placebo, trpěli menšími bolestmi než ti, kteří dostávali skutečný lék. Benedetti tvrdil, že placebo není jen psychologický jev, ale skutečný fyziologický fenomén, který lze změřit a použít při léčení. Provedl výzkumy a objevil mechanismy, s jejichž pomocí je organismus schopen samoléčby.
V mozkových závitech lidí, kteří věří, že dostávají lék, ať už skutečný, nebo ne, dochází k léčebným biochemickým změnám. Když se pacient od důvěryhodné osoby dozví, že dostane lék, začne jeho mozek produkovat endorfin, endomorfin a dopamin. Tento chemický koktejl vyvolaný vírou v léčivost terapie zmírňuje bolest, zvyšuje imunitu, normalizuje tlak, puls, dýchání, trávení a spánek. „Placebo aktivuje přirozený systém ochrany zdraví, který je lidskému tělu vlastní. Očekávání toho, že se zmírní naše obtíže, aktivuje mechanismus posilující tělesnou a duševní obnovu,“ říká Benedetti.
Placebo efekt se ukázal nejsilnější u stavů, které jsou pod přímým řízením centrální nervové soustavy. Jde o nemoci provázené bolestí, dále psychická a neurologická onemocnění, jako jsou deprese, úzkost a Parkinsonova choroba. Bylo zjištěno, že u analgetik a léků na depresi připadá až 50 % účinku právě na placebo efekt.
Zajímavé je, že při podání placeba místo analgetik postupuje mírnění bolesti stejně jako u skutečného léku asi za hodinu po podání.
Výzkumy však poukazují i na další překvapující příklady placebo efektu. Při jednom pokusu se lékařům podařilo úspěšně odstranit bradavice pomocí obyčejné barvy. Bradavice natřeli zářivou barvou a řekli pacientům, že bradavice zmizí, až barva vybledne.
Při pokusech na astmaticích bylo objeveno, že se jim dýchací cesty rozšiřují, i když dostanou falešný inhalátor.
Naproti tomu, placebo neúčinkuje u lidí, kteří mají onemocnění mozku spojené s poškozením neuronových vazeb. To se týká například lidí trpících Alzheimerovou chorobou, u nichž na rozdíl od zdravých lidí nefunguje sugesce účinku léku. Je to proto, že si kvůli své poruše nejsou schopni představit budoucnost (lék mi pomůže, bude mi lépe). Neexistující sugestivní část léčby zapříčiňuje u těchto nemocných také slabší účinek analgetik.
Co všechno nás ovlivňuje
Podle farmaceutických testů zvyšuje účinnost léku také jeho „správná“ barva a tvar – jak u skutečného léku, tak u placeba. Žlutá a oranžová jsou nejvhodnější pro antidepresiva, protože připomínají svit slunce. Červená se hodí pro stimulanty. Zelené tablety nejlépe uklidňují, snižují napětí a úzkost. Bílá se nejčastěji používá u tablet sloužících ke zklidnění žaludečních vředů a trávicích obtíží.
Zdá se, že není ani jedno, kolikrát denně lék užíváme. Více malých dávek je lepší než jedna velká. Placebo, které se podává čtyřikrát denně, účinkuje lépe než placebo podávané dvakrát denně. Jestliže je na obalu placeba vytištěný název známého léku nebo výrobce, bude účinek větší než u „anonymního“ léku.
Lež pro dobro pacienta?
Desetiletí pozitivních zkušeností s placebem vedla k jeho velkému rozšíření v klinické praxi. V anketě provedené v roce 2007 v Chicagu 48 % lékařů přiznalo, že občas placebo předepisují. Dělají to tehdy, když je třeba pacienta uklidnit, dodat odvahu před podáním pravého léku, před operací, nebo když jsou vyčerpány všechny ostatní terapeutické možnosti.
Více se múžete dočíst v celém článku Jak funguje placebo?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Zdravá rozhodnutí.