Usměrňování či kritika jsou celkem běžnou součástí dětství a dospívání. Mnoho lidí však během tohoto křehkého období zažije také citové odmítání, chlad a lhostejnost, v některých případech dokonce otevřenou nenávist. Tyto zkušenosti pak kráčejí ruku v ruce s pocity vlastní nedostatečnosti či neúspěchu. Neblahé zážitky mohou vést až k domněnce, že láska je tady jen pro ty nejlepší, a pokud chcete taky kousek, musíte si ho nejdřív zasloužit. Nemusíte! Zdroj lásky musíme totiž hledat nejprve sami u sebe.

Pokud i v dospělosti neustále vyžadujete náklonnost od druhých, nenajdete to, co hledáte. Rodiče ani ostatní lidé vám lásku ‚nedluží‘. To, jak moc se máte rádi a do jaké míry si sami sebe vážíte, závisí jen na vás, vysvětluje pražská psycholožka Lucie Bouzková (www.bouzkova.cz).

Je tak poslem „špatných“ zpráv pro ty, kteří neustále čekají na potvrzení vlastní hodnoty od okolí. „Tito lidé jsou jako bezedné nádoby. Nezáleží, kolik chvály či pozornosti do nich nalijete, stejně budou nakonec zase prázdní,“ dodává. Kdo se chce neuspokojivých a frustrujících návyků zbavit, musí začít sám u sebe. „Základem je sebeláska – tedy schopnost přijmout se a mít se rád se vším všudy. Jakmile si odpustíte chyby a nedokonalosti, rázem se ve vás uvolní obrovské množství dosud zadržované energie, kterou můžete začít využívat pro sebe a svůj osobní rozvoj,“ vysvětluje Lucie Bouzková.

Není ale možné očekávat, že se jednoho rána probudíte a rázem k sobě zahoříte nekritickou náklonností. Schopnost sebelásky vyžaduje velký kus práce. Je třeba cíleně měnit své chování a smýšlení. „Vydáte-li se správným směrem a začnete se sami k sobě chovat s respektem, brzy pocítíte žádoucí změny. Vaše myšlenky budou pozitivnější, emoce v jejich důsledku příjemnější a postupně se bude zvyšovat i vaše sebedůvěra. Začnete k sobě být vnímavější a více pečovat o své potřeby,“ vyjmenovává seznam pozitivních změn spojených se sebeláskou psycholožka.

Se zdravým vztahem k sobě samé budete také o kus přirozenější v každodenním životě. Tato změna se promítne i do vztahů s okolím – odejdou ti, kteří se vašimi komplexy a životními nezdary ve skrytu duše bavili, nebo je vaše slabosti činily silnějšími. Naopak do vašeho života zavítají lidé, jež si budou umět vážit nejen vás, ale také sami sebe. S těmi se pak vztahy budují o poznání snáze. „Sebeláska se pro vás stane všestranným lékem. Pozitivně působí nejen na psychiku, ale také na tělo a celkový přístup k životu,“ uzavírá Lucie Bouzková.

Co je sebeláska?

• obyčejné sebepřijetí bez porovnávání s ostatními, bez snahy vyniknout

• schopnost uznávat vlastní i cizí potřeby jako rovnocenné (ne pouze na rozumové úrovni)

• umění odvíjet svou hodnotu jen na základě vlastního úsudku

• vnitřní klid a harmonie – v mysli se vám neprohánějí žádné myšlenky na to, co musíte či nesmíte, máte zkrátka radost z toho, že jste!

• rozhodnutí nevystavovat tělo zbytečným stresovým situacím a napětí

• schopnost nacházet řešení i ve složitých životních situacích – nestavět se pasivně do role oběti a nechat se osudem smýkat ode zdi ke zdi

• umění najít rovnováhu mezi povinnostmi a zábavou

• schopnost trávit čas sami se sebou a svými myšlenkami a mít radost ze své vlastní společnosti

Co sebeláska není?

• přetahování se o pravdu, či přehnané dokazování vlastní důležitosti

• starání se více o druhé než sami o sebe

• pocit, že nejsme dost dobří

• častá sebekritika, odsuzování svého chování, myšlenek či činů, ať již nahlas, nebo jen v duchu

• stavy stresu a vyčerpání

• časté nemoci, úrazy či chyby

Praktická cvičení

Více se múžete dočíst v celém článku Objevte kouzlo sebelásky. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Životní harmonie.