Tak zemře Slunce: průvodce smrtí naší sluneční soustavy
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Za miliardu let nám Slunce odpaří všechny oceány.
Přibližně za 1,1 miliardu let začne Slunce růst a vydávat čím dál silnější teplo. Jeho jasnost se sice zvýší jen o 10 procent, pro Zemi to však bude mít smrtící důsledky. Roztaje polární led (pokud tam do té doby vydrží) a po nějaké době se vypaří i všechny oceány. Veškerá voda ze Země zmizí do vesmíru a Země zůstane prázdná a suchá.
Asi za 3,5 miliard let vstoupí Slunce do další fáze. Bude vydávat takové teplo, že už to nevydrží ani mnoho hornin. Povrch Země se stane žhavým a zcela neobyvatelným pro jakoukoliv formu života. Nejvíc bude připomínat Venuši, jak ji zachytily vědecké satelity. V té době bude Slunce jasnou dominantou oblohy, rozžhavená koule plazmatu bude zabírat většinu výhledu. Záře však bude tak silná, že pohled do něj stejně nic a nikdo nevydrží…
| Zabijácké výtrysky hmoty ze Slunce aneb Ani takto svět v roce 2012 neskončí |
Tak začíná umírání
O půl miliardy let později se Slunce zvětší tak, že pohltí planety Merkur a Venuši. Podle některých předpovědí bude okraj Slunce zasahovat ž k Zemi. V té době už bude teplo z něj tak silné, že nezvratně změní i další planety naší sluneční soustavy. Led se bude rozpouštět i na Jupiterově měsíci Europa a výrazně se zvýší i povrchová teplota tak vzdáleného tělesa jako je ex-planeta Pluto.
Slunce bude vypadat podobně jako rudý obr Betelgeuse.
Za 6,5 miliard let Slunce spálí prakticky veškeré zásoby vodíku ve svém jádru.
Za 7,6 miliard let bude Slunce o tolik lehčí, že začnou polevovat gravitační síly, které naši Zemi ke Slunci poutají. Země se tak začne od Slunce vzdalovat, takže možná unikne úplnému zničení. Předpovědi astronomů se v tomto bodu velmi rozcházejí.
V té době se naše Slunce změní v hvězdu rudý obr. Název bude přesně odpovídat tomu, jak bude hvězda vypadat – bude obrovská a rudá.
Poté, co Slunce spálí veškeré zásoby vodíku, začne Slunce spalovat i hélium. To však dlouho nevydrží, bude hladové hvězdě stačit jen na pouhých 100 milionů roků.
Klinická smrt Slunce
Uprostřed mlhoviny NGC 2440 je jeden z nejznámějších bílých trpaslíků ve vesmíru. Podobně skončí i Slunce.
Za 12,4 miliardy let se ze Slunce stane bílý trpaslík. Poté, co spálí veškeré hélium, nebude stačit hmotnost hvězdy na to, aby došlo k fúzi uhlíku. Slunce odhodí své vnější vrstvy, které vytvoří působivou planetární mlhovinu. Ze Slunce zbude jen neaktivní jádro tvořené především uhlíkem. Bílý trpaslík nebude větší než dnešní Země.
| Rok končí. Co je to proti tomu, jak jednou skončí celý vesmír |
Ani toto ještě neznamená úplný konec vesmírné katastrofy. V době vzdálené asi 13–14 miliard let se srazí naše galaxie Mléčná dráha s galaxií Andromeda. Co nastane při jejich prolnutí, je těžko představitelné, ale Slunce v podobě bílého trpaslíka to určitě nějak zasáhne.; zřejmě skončí uprostřed vesmírné prázdnoty, když ho gravitace silnějších těles připraví o planety.
Konečný stav vesmíru bude po obrazové stránce značně neatraktivní.
| Sluneční soustava na vaší dlani. Vesmír nebyl nikdy blíž |
Definitivní tečku bude pro Slunce znamenat zánik vesmíru. Většina astrofyziků vám řekne, že vesmír skončí tepelnou smrtí – vše bude mít stejnou teplotu, přestanou probíhat jakékoliv chemické reakce a asi za 1000 miliard let zavládne konečná vesmírná nuda bez konce.
FOTO: NASA
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Více se múžete dočíst v celém článku Tak zemře Slunce: průvodce smrtí naší sluneční soustavy. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Věda a poznání.