Po kom získala své jméno česká antarktická stanice? Po vědci, který odhalil princip dědičnosti
Diskuzní fórum (povinná reklama)
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1334-0“);
Johann Gregor Mendel, přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti, studoval vídeňskou univerzitu, ale závěrečné zkoušky ve Vídni v roce 1856 se mu ale složit nepodařilo. Až do roku 1869 zůstává učitelem na reálce, a navíc vyučuje fyziku a přírodní vědy na Technickém učilišti v Brně. Neúspěch ve Vídni ho musel mrzet, ale bezpečný svět za zdmi kláštera jej rychle vymazal z mysli.
Hrách, hrách a zase hrách
Ve Vídni si zformuloval základní myšlenku své biologické práce a od roku 1856 začal v klášterní zahradě s hybridizačními pokusy na rostlinách hrachu. Jeho odrůdy se daly snadno odlišit podle zřetelných vnějších znaků a úroda se dala zužitkovat v klášterní kuchyni. Experimenty spočívaly v pečlivém a trpělivém křížení odrůd a hybridů různých generací.
Na konci roku 1863 vyhodnotil poslední rostliny (celkem jich prozkoumal 27 000 od 34 odrůd) a zavřel poslední záznamník popsaný nekonečnými sloupci čísel. Teď je třeba výsledky utřídit do tabulek. Trvalo to další rok. Hotovou práci přečetl na pokračování na dvou schůzích Přírodozkumného spolku v Brně 8. února a 8. března 1865.
V roce 1866 ji publikuje pod názvem “Versuche über Pflanzen-Hybriden” (Pokusy s rostlinnými kříženci) ve sborníku spolku. Tiskem vyjde koncem roku 1866. Jako obvykle je sborník podle seznamu rozeslán 134 vědeckým institucím v různých zemích.
Vědecká práce, kterou nikdo nepochopil
První strana rukopisu Mendelovy objevitelské práce o pokusech s hybridy rostlin. Zdroj: Archiv Mendeliana, Moravského zemského muzea v Brně
Senzační práci objasňující základní princip dědičnosti nalezne čtenář ve velmi nenápadném sborníku. Na čtyřiceti čtyřech stranách Mendel ukazuje schéma přechodu dědičných znaků z jedné rostliny na druhou.
Do té doby se předpokládalo, že dědičné vlastnosti se mezi sebou míchají jako když smícháme černou a bílou barvu. Vznikne něco mezi původními barvami… a stejně se měly dědit vlastnosti. Mendelova práce dokázala, že tomu tak není. Vlastnosti se dědí uspořádáním elementů (Mendelův termín pro genetickou informaci). Elementy se kombinují a on našel schéma jak se to děje.
| Nejdelší vědecký experiment trvá od roku 1927. Teď ho sledujte ONLINE |
Na svoji dobu je práce neobvyklá přístupem. Botanik v ní poprvé používá k výzkumu matematiku. Už to není pouhé pozorování a popis viděného. Mendel jevy zkoumá a výsledky zapisuje pomocí matematického aparátu.
Před pokusem si Mendel pečlivě popsal podmínky – jak vypadaly jednotlivé rostliny, semena atd… a když je zkřížil, znovu zanalyzoval jaké mají vlastnosti.
Z dnešního pohledu jde o metodu výzkumu černé skříňky – black boxu. Na základě změn zjištěných srovnáváním vstupů a výstupů můžeme zkoumat co se děje v černé skřínce, kam neumíme nahlédnout. O sto let dříve Mendel použil pozdější metodologii kybernetiky. S tužkou, zápisníkem, mikroskopem a geniálním nápadem v hlavě.
Sborníky vyrazily do světa a Mendel čekal na ohlasy. Nic se nedělo. Jakoby práci nikdo nečetl. Dnes je zřejmé, že se na tom podepsaly dva faktory – sborník ve kterém byla jeho práce publikována nebyl mezi tehdejší vědeckou obcí moc známý a pak matematika – hlavní jazyk práce.
Biologové té doby nemohli Mendlovi oponovat, protože spojení s matematikou bylo v jejich oboru zcela novým jevem. Práci zkrátka nerozuměli.
Elektřina ze šneků a slimáků? Čeští vědci odhalili způsob, jak ji získat
Meteorologická pozorování
V roce 1868 přebírá místo opata – představeného kláštera. Organizační náležitosti mu ale jako nenasytný moloch polykají vzácný čas. Přesto se začí