Krym: Skalní města a kláštery odhalují multikulturní historii poloostrova
Diskuzní fórum (povinná reklama)
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1337-0“);
Fenomén krymských skalistých hor nad hladinou Černého moře uchvátil snad každého, mě nevyjímaje. Jako milovníka historie o to víc, že v této divoké krajině je možné nalézt pozůstatky proslulých a tajuplných skalních měst s bohatou historií.
| Záhada Nikoly Šuhaje. Kde se vzal hrob slavného loupežníka? |
Nejznámější jsou okolo Bachčisaraje se slavným chánovým palácem. Od něho se můžete vydat s poutníky směrem k jeskynnímu Uspenskému monastyru, který patří mezi nejstarší na Krymu. Jeho počátky spadají až do 8. století našeho letopočtu. Pravoslavní mniši zde hlídají fontánu s údajně léčivou vodou. Od kláštera už vidíme nejslavnější skalní město Krymu Čufut-Kale na impozantní skále o výšce až 130 metrů jako na dlani.
Multikulturní Krym
Uspenský monastyr u Bachčisaraje. FOTO: Luděk Krčmář
Rozhodně doporučuji při návštěvě této památky nevynechat malou odbočku před branou do města, která vede ke vchodu do bývalé cisterny, kde se s průvodcem můžete dostat až na její dno po tesaném spirálovitém schodišti. Čufut-Kale, tzv. Pevnost Židů (rozloha 18 ha) je nejnavštěvovanější z šesti skalních měst na poloostrově.
| LIBANON: V Jeskyni šílenství zavírali do okovů duševně choré |
První obyvatelé byli křesťanští Alanové zřejmě již v 5. století našeho letopočtu. Přes Krym, který leží na hranici řady kultur, se pak převalilo mnoho národů, které nechali na lokalitě své stopy. Krymský chanát zde v 15. století našeho letopočtu vybudoval své první hlavní město. Žili v něm i karaimští Židé, odtud název města.
Můžeme zde obdivovat skalní obydlí, hroby, opevnění, brány do města, základy budov, ale i např. zachovalé mauzoleum z roku 1437 či vyjeté koleje na hlavní ulici a také neskutečný výhled do okolí.
Alláhův hrad
Ten je samozřejmě i na druhém nejznámějším skalním městě Mangup-Kale. Vede na něj pěší túra od tábořiště s vodní nádrží ve vsi Zalesnoje. Impozantní nejsou jen pozůstatky města o rozloze 110 hektarů, ale i samotná skalní plošina ve tvaru čtyřprsté ruky, na které se nalézá.
Mangup-Kale, založené původně již v 6. století našeho letopočtu, bylo ve středověku po dlouhých 500 let hlavní město křesťanského knížectví Feodor, které bylo tvořeno obyvateli národa Alanů, Gótů a Řeků, později se jim říkalo souhrnně „Krymští Řekové“. Knížectví se udrželo až do příchodu osmanských Turků v 15. století, kteří Mangup-Kale dobývali dlouhých 6 měsíců a za pomoci lsti.
Výhled ze skalního pohřebiště v Mangup-Kale. FOTO: Luděk Krčmář
Odměnou za výstup na skalní masív nám bude řada pozůstatků po dávných obyvatelích města, o kterém jeden turecký cestovatel v 17. století prohlásil, že dávno před tím, než sem přišli první lidé, postavil tu ze skal svůj hrad sám Alláh. Město definitivně zpustlo až v 18. století.
Návštěvník zde může nalézt ruiny byzantských zdí, základy křesťanské baziliky, zbytky kostelů a klášterů, pozůstatky mešity, ale i zříceniny citadely, podzemní žaláře, a na samém konci pevnosti výrazné skalní obydlí s nádherným výhledem do okolí. V boční stěně je možné spatřit i znovu obydlený skalní klášteřík. A to za trochu námahy stojí, skalní města těchto kultur už moc na světě nenavštívíte.
Úvodní foto (Luděk Krčmář): Výhled z Čufut-Kale