PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

Minule jsme vám ukázali, že sopky nejsou výsadou jen Islandu nebo třeba Japonska. I v Česku máme sopky, jsou sice vyhaslé, ale pozůstatky jejich činnosti můžeme stále pozorovat.

Nejzajímavější sopky Česka jsou staré až 65 milionů let. Ukážeme vám ty nejkrásnější

Rozhodli jsme se vám přiblížit nejzajímavější sopky třetihor a starších čtvrtohor na našem území spolu s Vladislavem Rapprichem, autorem knihy Za sopkami po Čechách. Na začátku seriálu jsme vás seznámili se sopkami u nás a s tím, jak vlastně vznikly a v následujících dílech se vydáváme na konkrétní místa – dnes je tím místem České středohoří a jeho nejzajímavější vulkanické památky: Panská skála a vrch Radobýl.

Panská skála by paradoxně nebyla tak krásná nebýt lidské činnosti – těžby čediče. FOTO: Vladislav Rapprich

Jako korálky na niti

Sopečná činnost v Českém středohoří začala na konci eocénu (ten trval před 56 až 34 miliony lety). Nejdříve docházelo k výlevům láv čedičů bohatých na olivín v poměrně rovném terénu s mokřady a jezery. Právě voda ochlazovala lávové proudy a zchlazené okraje lávy lávové horniny vytvářely vysoké bariéry, které omezovaly rozlévání čedičové lávy do plochy. Čedičové lávy tak vytvářely tělesa o nevídaných tloušťkách (desítky metrů), které zahradily místní říčky a vytvářely další jezera. Četnost jezer a množství důležitých prvků uvolňovaných z láv vedly k bohatému rozvoji života. 

Jak si představit vulkány, ze kterých tyto lávy tekly? Nebyly to žádné výrazné sopečné kužely, spíše množství malých vulkánků. Ty mohly být často seřazeny na puklině v zemské kůře jako korálky na niti. Touto puklinou k zemskému povrchu proudilo magma. 

Pohádková scenerie Panské skály

runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1381-0“);

Na nejvýchodnějším okraji Českého středohoří, tam kde toto pohoří přechází do Lužických hor, se nachází vulkanická lokalita bezesporu nejpohádkovější. Kdo by neznal scénu, ve které se král Miroslav s princeznou Krasomilou ukryli před zbrojnoši Půlnočního království za kamenné varhany. Většina znalců českých pohádek asi také ví, že scéna se natáčela na Panské skále u Kamenického Šenova.

Přímo pod Panskou skálou bylo před nedávnem vybudováno parkoviště, ze kterého je to ke kamenným varhanám opravdu jen nepatrný kousíček. Úžasná kulisa kamenných varhan je vlastně dílem lidských rukou, neboť se jedná o pozůstatek těžby čedičových sloupců. Samotné čedičové sloupce jsou pochopitelně produktem chladnutí lávy, ale bez dobývání stavebního kamene by skála nebyla tímto způsobem odkryta a vymodelována. Sloupce jsou zde orientovány vertikálně, v nejspodnější části se mírně rozbíhají. Jejich uspořádání tak napovídá, že čedičová láva tu vytvořila plochý lávový proud, který mohl vyplňovat mělké údolí.

Utuhlé lávové jezero Radobýl

runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1382-0“);

Ač nevýrazný svou výškou, představuje Radobýl výraznou a zdaleka viditelnou dominantu tyčící se nad Litoměřicemi. Na Radobýl vede žlutá turistická stezka. Radobýl je ze západní strany obnažen opuštěným lomem. Dobývaly se tu čedičové sloupce, které se údajně vozily až do Nizozemska jako odolný materiál pro zpevňování hrází. Naštěstí byla těžba ukončena ve správný okamžik.

Více se múžete dočíst v celém článku <a href="http://www.national-geographic.cz/det