Bez alkoholu nevydržím ani den

Diskuzní fórum (povinná reklama)

Příběhy

Nikdy jsem neměla problémy s pitím, ačkoli můj otec byl alkoholik. Žili jsme jen s mámou, takže si myslím, že jeho vliv na mě byl omezený. Ale třeba je opravdu alkoholismus dědičný, jak se občas říká. Já teď musím přiznat, že mám problém.

Do pětatřiceti let bylo všechno v pohodě, normálně jsem si dala tak jednu dvě skleničky týdně při nějaké večeři nebo na setkání s přáteli. Ale když se se mnou rozešel můj přítel, nesla jsem to velmi těžce a úlevu jsem nacházela právě ve víně.

Nejdřív pomalu, po jedné skleničce, ale nakonec mě dokázaly uklidnit opravdu jenom promile v krvi. Zvykla jsem si nakonec každý večer vypít celou lahev bílého a pak jsem se cítila dobře, jako že jsem králem situace já. Připadalo mi, že nic nebude takový velký problém, jak se teď právě zdá, že nad Petrem klidně můžu mávnout rukou, ať si jde, kam chce!

Přešla jsem na tvrdý alkohol

Pořád jsem si myslela, že to není žádný problém, že jenom řeším svůj pocit osamělosti a bezmoci. Jenže čím dál častěji se stávalo, že jsem nezačala popíjet až večer při televizi, ale vlastně ve chvíli, kdy jsem přišla domů.

Sotva jsem si zula boty, už jsem utíkala do spíže a vytahovala zátku. Nalila jsem si, posadila se ke stolu a zažívala opravdovou slast, když jsem začala pít. Bydlím sama, takže nebyl nikdo, kdo by mě kontroloval nebo hlídal, kolik a kdy toho vypiju.

Samozřejmě, když začnete pít už odpoledne, musíte toho do noci vypít daleko víc. Taky na mě už jedna lahev bílého skoro přestala účinkovat, takže jsem postupně začala zkoušet tvrdý alkohol.

Více se múžete dočíst v celém článku Bez alkoholu nevydržím ani den. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Příběhy.

Byl příspěvek užitečný?

Klikněte na hvězdy pro ohodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Zatím bez hodnocení. Buďte první kdo příspěvek ohodnotí.

Mrzí mě to.

Pomozte to zlepšit.

Lze něco opravit? Jak? Nebo bychom měli článek smazat? Proč?

Zanechat odpověď