Evoluce drbání a pomluv. Kdo šířil drby více, byl z hlediska přírodního výběru úspěšnější

Diskuzní fórum (povinná reklama)

Věda a poznání

„Drby ze společnosti“ rozdělují společnost. Jedni bulvár bezostyšně konzumují, druzí jej demonstrativně odsuzují. Na první pohled je absurdní zajímat se o pikantnosti ze života lidí, které známe jen z obrazovek či stránek časopisů, přesto bulvární žánry stále více pohlcují společnost. Jaký význam v ní mají klevety a klepy?

Jako prase drbání

Bulvár, jako žánr, je odvozený od fr. výrazu „boulevard“ – představujícím širokou třídu s významnou zelení, na níž kameloti prodávali první noviny dělnické třídě. FOTO: Michal Josephy

Řeč se mluví a voda teče. Podle antropologa Robina Dunbara je zhruba 65 procent naší celkové komunikace věnováno sociálním tématům. Její převážnou a pozoruhodnou součástí je tzv. „drbání“. Z hlediska evoluční psychologie se jedná o specifický druh sociální komunikace, která je zaměřena na ty, kteří nejsou bezprostředně přítomni.

Pravěký facebook: sociální sítě fungovaly už před počítači

Neformální, relaxovaný a zábavný styl drbání bývá zároveň doprovázen nejrůznějšími morálními či estetickými soudy. Ať již jde o „pavlačové drbny“ nebo redakce společenských časopisů, nejčastěji přichází na přetřes to, kdo s kým má techtle či mechtle, případně jakou si způsobil újmu a uřízl ostudu.

Přestože mnoho lidí společenské klepy nemilosrdně odsuzuje, stále je dost těch, kteří si ve „ve skrytu duše“ připouštějí, že je k životu potřebují – jako prase drbání.

Podle psychologa z Yaleské univerzity Petera Saloveye umožňují klevety zejména sociální porovnávání se s ostatními a zároveň akumulování moci a kontroly. Antropolog Robin Dunbar se domnívá, že ti z našich vývojových předchůdců, kteří se zajímali o životy ostatních, byli z hlediska přírodního výběru úspěšnější. V tomto ohledu pak považuje drbání za samotný základ sociálních vztahů a lidské společnosti.

Primát drží primáti

Drbání však není původní lidský „vynález“ – primát drží primáti. V jejich případě se odehrává formou vzájemného probírání srsti. Prostřednictvím tzv.groomingu se skupina udržuje pohromadě, prostoupena atmosférou vzájemné důvěry a endorfinové pohody.

Více se múžete dočíst v celém článku Evoluce drbání a pomluv. Kdo šířil drby více, byl z hlediska přírodního výběru úspěšnější. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Věda a poznání.

Byl příspěvek užitečný?

Klikněte na hvězdy pro ohodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Zatím bez hodnocení. Buďte první kdo příspěvek ohodnotí.

Mrzí mě to.

Pomozte to zlepšit.

Lze něco opravit? Jak? Nebo bychom měli článek smazat? Proč?

Zanechat odpověď