Einstein měl pravdu. Potvrzují to i nejmodernější technologie
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Počátkem dvacátého století publikoval Albert Einstein teorii relativity. Poslední velkou vědeckou práci, za kterou byl zodpovědný jediný autor. Vzhledem k obtížnosti jejího prokázání v době její publikace za ni nikdy nebyla udělena Nobelova cena. Dnešní moderní technologie už potvrzení teorie relativity umožňují a také ji potvrzují. Nejnovějším potvrzením je gravitační rudý Dposuv na Slunci.
| Podle španělských fyziků se z vesmíru ztrácí čas. Možná zmizí úplně |
Důkazy umíme zobrazit až nyní
Jeden ze základních stavebních kamenů teorie relativity nám říká, že hmotné objekty umí svou přítomností ovlivnit plynutí času. To znamená, že by měly být schopny ovlivňovat i frekvenci elektromagnetického záření. V praxi to vypadá tak, že pokud je objekt, jako třeba hvězda nebo pulsar (rotující neutronové hvězdy vyzařující elektromagnetické záření; pozn. red.), dostatečně hmotný, posune se spektrum světla, které vyzařuje k delším vlnovým délkám, k červenému konci spektra. Takové zčervenání by mělo být pozorováno i na Slunci. Ve skutečnosti jde o jeden z prvních efektů teorie relativity, který Albert Einstein předpověděl. Proč byl pozorován až dneska? Efekt je jednoduše tak malý, že nebylo možné jej dřív pozorovat z technologických důvodů.
Schematické znázornění gravitačního rudého posuvu. Barva vlny znázorňuje posun světla do dlouhovlnné oblasti. Zdroj Wikimedia Commons
Slunce jako důkaz
Posun světla k červené části spektra lze pozorovat ve spektru Slunce. V ideálním světě by bylo pozorování posunu docela jednoduché.
Čára, která by se objevila ve spektru, by byla úzká a na přesně určené frekvenci. Do hry se ale dostává sluneční rotace a magnetismus, který identifikaci čar ve spektru značně znesnadňuje už proto, že spektrální čáry rozšiřuje.
| Cestování v čase: sci-fi, nebo realita? |
Do toho všeho musíme zahrnout i to, že Slunce není pevným tělesem, má diferenciální rotaci (různé části rotujícího tělesa pohybují různou úhlovou rychlostí, tj. těleso nemůže být tuhé), a do toho všeho se míchají další vlivy, jako třeba konvekce.
V takovém zmatku se jevilo prakticky nemožné identifikovat posun, který měl podle obecné teorie relativity být zhruba 600 m/s. Maličký posuv se na Slunci povedlo identifikovat až letos týmu japonských vědců.
Více se múžete dočíst v celém článku Einstein měl pravdu. Potvrzují to i nejmodernější technologie. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Věda a poznání.