PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

Máte-li tu smůlu a pracujete s člověkem, jemuž chybí schopnost správně kritizovat, nebo výtky přijímat, zřejmě jsou u vás na pracovišti konflikty na denním pořádku, zvlášť pokud se takových osob v týmu najde víc. Od emočně vypjatých situací je jen krok k poklesu produktivity práce a zvýšenému počtu chybných úkonů.

Máte-li totiž za zády necitelného tyrana, který si kritiku plete s ponižováním, ocitáte se ve stresu, což má vliv na váš výkon i pozornost. Navíc trvalý stres snižuje imunitu a vede k rychlejšímu vyhoření i vyšší fluktuaci. Stejně tak nepřidá pohodě na pracovišti spolupráce s přecitlivělou osobou, která z každého pokusu o zpětnou vazbu udělá drama hodné filmového plátna.

Úskalí zpětné vazby

Mnohem lépe se pracuje, pokud vás erudovaně vede člověk, jehož si můžete vážit a který kromě vytýkání chyb umí také pochválit a povzbudit. I když pracujete bezchybně, bez zpětné vazby většinou tápete a přemýšlíte, zda si nadřízený své negativní postřehy nenechává pro sebe, aby vám je jednoho dne „nasypal“ všechny najednou, nebo vás rovnou vyhodil.

Řada šéfů ze všech nástrojů zpětné vazby používá pouze kritiku a mnohdy způsobem, který připomíná rodinné scénky. Na základě jedné chyby je zaměstnanec označen za neschopného a necitlivě vytknutý prohřešek stírá vše, co dotyčný doposud dokázal. Pokud kritika zahrnuje i snižování osobnosti člověka, lze ji mnohem hůř přijmout (porovnejte: „Jsi nepozorný lajdák!“ a „Máš vzorně vedené výkazy, ale tady občas děláš chybu, prosím, zaměř se na to.“). Po osobním útoku zůstane pachuť ponížení. Nadřízený docílí pouze toho, že se lidé podle své povahy buď začnou vztekle bránit, nebo vymlouvat.

Výtka podávaná jako rada

Oprávněná kritika, která má naději dosáhnout svého cíle, se řídí přísnými pravidly. Měla by se odehrávat mezi čtyřma očima a ideálně byste ji měli podávat ve stravitelném „sendviči“, který obsahuje to, co kritizovaný dělá dobře, přesně dávkovanou a cílenou výtku konkrétní chyby, včetně ubezpečení, že dotyčný má na to, aby se mu příště vedlo lépe. Ke kritice se snažte přistupovat v dobré psychické kondici a netahejte do ní emoce ze svého soukromého života. Sdělujte ji kultivovaně, srozumitelně a konkrétně.

Výkřiky typu: „Já mám někdy pocit, že tu snad spíš, a už se bojím ti něco svěřit, protože všechno zvořeš!“ do arzenálu dobrých šéfů nepatří. Sdělíte-li výtku spíše jako radu a nabídku pomoci s možností následné diskuze, snáz dosáhnete nápravy. Největší umělci mezilidských vztahů dokážou pracovat i s řečí těla a výtky dávkovat podle tělesných signálů kritizovaného.

Kritika vás nezabije!

Oprávněná a dobře podaná výtka pomáhá k rozvoji. Učíme se díky ní nové věci a posouváme se dál. Mnoho lidí nedokáže kritiku snášet kvůli vzpomínkám na direktivní výchovu, kdy byli náročnými rodiči často ponižováni a odnesli si do života problémy s autoritami. Pokud je to váš problém, pokuste se pokračovat v osobním rozvoji s pomocí vhodného psychoterapeuta. Ze tří možných reakcí na kritiku se rozhodně vyhněte agresivitě, jejíž nepříliš vhodným opakem je naprostá submisivita a sebeobviňování. Nejlepší cestou je asertivní přístup, kdy si uvědomíte, že každý má právo udělat chybu, ale měl by za ni nést odpovědnost a snažit se o nápravu.

Více se múžete dočíst v celém článku Správná kritika se lépe polyká. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Životní harmonie.