Nejhorší lidožrouti: Frodo – šimpanz, kterému zachutnalo lidské maso
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Zdaleka nejvíc lidožroutů nenajdeme mezi zvířaty, ale mezi lidmi. S pojídáním lidského masa má v nějaké podobě společného většina lidských kultur. Je tedy logické, že na podobný zvyk narazíme také u našich nejbližších příbuzných – lidoopů.
Šimpanzi házejí výkaly – a to je důkaz, že jsme příbuzní
V květnu roku 2002 se stala v tanzanském národním parku Gombe tragédie, kterou nikdo neočekával. Jedna ze zaměstnankyň parku se vydala se svou neteří a čtrnáctiměsíční dcerou na výlet k vesnici Kasekala, kde pracoval její muž. Miminko nesla neteř v krosně na zádech. Poté, co překročili brod, uviděli na stromě šimpanze. Vedení parku dobře ví, jak nebezpeční mohou šimpanzi být, proto tam mají děti do 12 let vstup zakázán. Žena to musela vědět, proto se pokusila šimpanze obejít.
Podívejte se, jak vypadá útok šimpanze na dospělého muže:
To už ale věděla, s kým má tu čest – šlo o dominantního samce, kterému vědci říkali Frodo. 54 kilogramů těžký opičák se vrhl ze stromu dolů, serval ženě dítě ze zad a uprchl s ním do lesa. Když na místo dorazila přivolaná pomoc, našli zaměstnanci parku Froda, jak sedí na stromě a mrtvé tělíčko okusuje. Protože šimpanz neměl poblíž svou smečku, podařilo se ho zahnat a tělo mrtvé holčičky mu vyrvat.
Mládě jako mládě – šimpanz nevidí rozdíl mezi opicí a člověkem
Jedna z mála fotografií šimpanze Froda.
Zatímco bulvární novináři začali psát o šimpanzích jako o vraždících bestiích a navrhovali, aby byl Frodo utracen, pokusili se biologové z parku Gombe vysvětlit, proč k tragédii došlo. Dr. Kamenya potvrdil, že podobných příkladů je známo víc, že šimpanzi na lidské děti útočí relativně často.
Únosy, které skončily smrtí dítěte, byly poblíž Gombe potvrzeny například roku 1987, 1984 a roku 1950 – nedoložených případů je však mnohem víc. Primatolog Kamenya tehdy vysvětlil, že nemůžeme šimpanze chápat lidskýma očima. Děti jsou pro tyto primáty to stejné, co mláďata jiných zvířat – téměř bezbranná kořist. A protože se afričtí šimpanzi velmi často živí mláďaty paviánů a gueréz, vnímají lidská mláďata jako něco podobného.
Když pak biologové poodhalili další zajímavosti ze života Froda, bylo jasné, že se podobná tragédie dala očekávat. Šimpanzi žijící ve volné přírodě totiž nejsou žádné milé opičky, které se nechají obléci do šatiček s mašličkami; jsou to skvělí lovci, kteří milují chuť masa i boj. Frodo byl však výjimečný i mezi těmi nejsilnějšími a nejdrsnějšími šimpanzi. V reportáži pro magazín Outside Kamenya spočítal, že jen Frodo vybil v parku Gombe nejméně desetinu všech gueréz! Potvrdila to dokonce i slavná znalkyně primátů Jane Goodallová – ta dokonce Froda v dokumentu Divocí šimpanzi nazvala „surovcem“.
Šimpanzi mají vlastní policii. Řeší problémy v tlupě
Stal se alfa samcem už roku 1997; v době, kdy zabil dítě, mu bylo už 27 let. Vůdcovství přebral od svého bratra Freuda, když využil jeho nemoci. Biologové, kteří ho pozorovali, tvrdí, že už odmalička byl vzteklé mládě, které nejraději po ostatních házelo kameny. Jenže dominanci projevoval nejen v rámci šimpanzího rodu, ale rád ji předváděl i navenek – dostal se tak mnohokrát do konfliktu s lidmi. Například roku 1988 zmlátil novináře, který byl na návštěvě parku, o rok později se Frodo pokusil zabít i Jane Goodallovou: skočil na ni zezadu ze stromu; málem jí přitom zlomil vaz. Zkušená primatoložka pak odmítala chodit do míst, kde Frodo vládl, sama – vždy se tam vydávala jen ve společnosti nejméně dvou ozbrojených mužů. Biologové popisují Froda jako diktátora – svou smečku vedl velmi agresivně a konflikty řešil nejraději násilím.
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1454-0“);
Pokud bychom chtěli měřit šimpanzy lidskými měřítky, museli bychom říci, že i u šimpanzů „boží mlýny melou pomalu, ale jistě.“ Na podzim roku 2002 toti