7 nejslavnějších zdí světa: Bránily, rozdělovaly i tvořily dějiny
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Zdi hrály v lidských dějinách obrovskou roli – přestože historici vojenství tvrdí, že zdi měly spíše psychologický význam, i tak se na naší historii hluboce podepsaly. Podívejte se na ty neslavnější.
Zeď mezi pokladem a nájezdníky: Hradba Tróje
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1476-0“);
Legendární město se zapsalo do dějin 10 let trvající válkou popsanou slavným básníkem Homérem. Boj o jeho hradby inspiroval stovky knih a stal se jedním ze základů celé euroatlantické civilizace. Právě zeď byla místem, kde se rozhodovalo o bytí a nebytí města.
Trója leží v současném Turecku. Moderní archeologové i historici pokládali její existenci za vymyšlenou; teprve Heinrich Schliemann dokázal, že opravdu existovala. Právě tento německý nadšenec objevil také slavné hradby. Stalo se to 31. května 1873. Schliemann tehdy objevil přímo za Priamovým palácem kruhovou trojskou hradbu vedoucí od Skajské brány. A jen pár dní poté pár metrů od ní našel archeolog slavný zlatý Priamův poklad. Zeď i poklad pocházejí zřejmě ze 13. století př. n. l.
Dnes se stalo slavné místo už jen turistickou atrakcí – návštěvníci zde sice najdou části hradeb, ale také dřevenou sochu koně, která slouží jako hřiště pro znuděné děti. Zeď nyní odděluje platící návštěvníky od těch neplatících.
OBRAZEM: Oko Sahary aneb Podivuhodná struktura Richat
Zeď mezi barbary a civilizací: Hadriánova zeď
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1473-0“);
Římané vybudovali Hadriánovu zeď, aby ochránili svou kolonii Británii. Měla bránit římské usedlíky před nájezdy barbarů z oblasti Skotska. Táhne se v délce 73 kilometrů přes sever Anglie. Příčina stavby zdi byla civilizační: V polovině 2. století se expanze Římské říše zpomalila, a pak dokonce zcela ustala. Římané se přestali spoléhat na sílu svých mobilních legií a více věřili pevnosti hradeb a zdí. Byly vybudované na základě přirozených terénních překážek, které oddělovaly území říše od necivilizovaných, tedy barbarů.
Hadriánově valu i dalším zdem se to dařilo necelých 300 let. Pak se ukázalo, že zdi jsou jen tak pevné jako muži, kteří je brání. Nepomohly ani impozantní rozměry hradeb – podle dnešních archeologů musela být hrozivá zeď vysoká až 4,5 metru a široká asi 3 metry. Podél valu (údajně naplánovaného samotným Hadriánem) se táhl tři metry hluboký příkop, každých 500 metrů stála strážní věž, z níž byl výhled na okolní rovinu. Celou zeď hlídalo v dobách její největší slávy asi 9 000 legionářů.
Podle vojenských historiků se nakonec Hadriánova zeď stala přímou příčinou pádu Římanů v Británii. Když se nakonec barbarům podařilo hradbu prorazit, otevřelo se před nimi zcela nehlídané území – všichni vojáci totiž sídlili na zdi a samotné území bylo vojensky nechráněné.
Zeď mezi Němci a Němci? Berlínská zeď
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1474-0“);
Stavba berlínské zdi začala roku 1961. Šlo o zoufalý, ale současně promyšlený krok východoněmeckého komunistického režimu, jak zabránit útěku vlastních občanů za svobodou a bohatstvím. Po rozdělení na východní a západní okupační zónu totiž občané té východní velmi brzo poznali, že na západě se žije lépe – a ve velkém začali zemi opouštět. Ještě 15. července 1961 východoněmecká vláda oficiálně popřela, že by o zavření hranice vůbec uvažovala, ale už o měsíc později se zeď stavěla…
Za dobu, co zeď existovala, se ji pokusilo z východu na záp