BABÍ LÉTO V ČESKU: Kutná Hora – pokladnice a klenot země
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Kdysi stávala hned za královskou Prahou, nazývaná pokladnicí a klenotem země. Její bohatství postavilo české království na piedestal slávy a moci. Dnes je Kutná Hora významnou městskou památkovou rezervací, zapsanou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO:
Nejdřív legenda: Mnich Anton si při práci na klášterní vinici na chvilku zdříml. Když se probudil, uviděl vedle své hlavy tři stříbrné pruty. Místo pro jistotu označil ještě kutnou a odběhl do kláštera oznámit tento zázrak místnímu opatovi.
Z toho plyne, že název města není od kutání, jak by se zdálo, ale od kutny! Teda prý…
Peníze hýbou světem
Nejstarší obec na tomto místě nesla jméno Cuthna Antiqua – Stará Kutna. Stříbro se tu těžilo už od desátého století. Slavníkovci si na svém hradišti Malíně razili v letech 985 až 995 své mince – denáry s nápisem Malin Civitas.
Král Václav II. soustředil do místní mincovny všechny městské mincovny činné do té doby v Praze, Brně a Jihlavě. Realizoval tak mincovní reformu – začal razit jednotnou minci pro celé království, čímž chtěl zabránit zmatku v obchodování. Tehdy se po celé střední Evropě stal uznávanou mincí stříbrný pražský groš.
Hned ve vedlejším Vlašském dvoře (pojmenovaném podle italských mincovních specialistů) byl v roce 1409 podepsán postrach všech dějepisných prověrek – Dekret Kutnohorský, který upravoval zastoupení studentů na pražské Karlově univerzitě ve prospěch Čechů.
V odrazu stříbra
Stříbrná horečka, která postihla Kutnou Horu od roku 1290, se vyrovnala té zlaté na Aljašce. Podmínky pro těžbu v dolech byly ovšem nelidské, katastrofy byly na denním pořádku. A protože patronkou horníků je svatá Barbora, začali jí tu pověrčiví havíři budovat v roce 1388 chrám.
Prvním stavitelem byl Jan Parléř, syn Petra Parléře, stavitele svatovítské katedrály. Proto shoda architektury svatovítského dómu s chrámem svaté Barbory. Příchod husitských válek stavbu přerušil na více než 60 let. Dalším stavitelem byl Matyáš Rejsek. Ale ani on ji nedostavěl. Konečnou podobu získala Barbora až v roce 1905.
Jo, a když už tu budete, zastavte se na Hrádku v Českém muzeu stříbra. Dříve tu bydleli majitelé panství. První velké přestavby se Hrádek dočkal na přelomu 14. a 15. století a nejvýznamnější proměnou prošel koncem 15. století za vlastnictví Michala Prekla, horního podnikatele.
Více se múžete dočíst v celém článku BABÍ LÉTO V ČESKU: Kutná Hora – pokladnice a klenot země. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Zábava.