PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1487-0“);

Krasové jevy v okolí moravského města Hranice jsou vytvořeny v devonských vápencích. Jejich vývoj byl však mnohem složitější než u jiných našich krasových jeskyní. Na vzniku se podílely obvyklé procesy koroze atmosférickými vodami. Od povrchu tedy docházelo k postupnému rozšiřování puklin.

Druhým významným činitelem však v této oblasti byly i vývěry teplých minerálek. Z hloubky přibližně2 kilometrůse dostávají nejen na povrch, ale i do přirozených krasových dutin. Podílejí se na jejich zvětšování a především na tvorbě unikátních sekundárních jevů.

Odhalena až ve 20. století

Z Hranického krasu byla známa odnepaměti naše nejhlubší, Hranická propast. První písemná zmínka pochází z roku 1580 z pera Tomáše Jordána z Klausenburgu. V roce 1627 ji zanesl do mapy Moravy Jan Amos Komenský. Hloubka suché části propasti je 69 metrů a hlavní část se nachází pod hladinou jezera. Postupné potápěčské průzkumy neustále zvětšují celkovou hloubku, která v současné době činí 289,5 metru. Dle posledních průzkumů však propast pokračuje dále do hloubky.

Jeskyni zdobí keříčky aragonitu. FOTO: Petr Zajíček

Největší jeskynní systém Hranického krasu byl objeven v prosinci roku 1912 v lomu Na Baránce, když dělníci odkryli puklinu, ze které vyvěral teplý vzduch. Průzkumu se zhostili bratři Josef a Čeněk Chromí. Po rozšíření pukliny sestoupili  42 metrů hlubokou propastí do podzemních prostor.

Více se múžete dočíst v celém článku Zbrašovské aragonitové jeskyně: krása plynových jezírek. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Lidé a cesty"“>Lidé a cesty.