Československo na stránkách NG: Když si ČSR dá za klobouk sokolí pírko (1933)
Diskuzní fórum (povinná reklama)
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1429-0“);
Každých šest let se život v Praze, hlavním městě Československé republiky, výrazně zintenzivní. Hotelové pokoje jsou zamluvené týdny dopředu a místo v restauraci vás posune mezi vyvolené. Na Wilsonově nádraží chrlí zvláštní vlaky jeden za druhým pestré davy lidí z venkova. Letadla přivážejí návštěvníky ze všech světových stran.
Ohromný stadion na Strahově, jindy tak smutně pustý, je dnes rušný, plný bosonohých sportovců obou pohlaví s nadšením a zápalem v očích a horlivých dorostenců napodobujících sportovní obratnost starších. Před vchody stojí fronty sportovců čekajících na signál ke vstupu na plochu velkou zhruba 200 x 300 metrů, na které by se snadno ztratil i ten největší cirkusový stan.
| SROVNÁNÍ: Tak neskutečně se změnily olympijské sporty za 100 let |
Největší hromadné cvičení, jehož se účastní stovky dokonale secvičených skupin lidí z nejrůznějších společenských vrstev, začíná. Tento národní slet sportovců není jen ukázkou fyzické kultury. Je to mobilizace národní síly, ducha a snů.
Když si český Yankee Doodle nasadí na čepici sokolí pírko, stane se z něj Sokol. Na slovanském území od Baltu po Turecko slovo Sokol evokuje známé hrdiny prastarých legend.
Sokolské hnutí ovlivňuje lidi všech společenských vrstev i každého věku. Dětí se po šesti pohybují v uniformovaných formacích. Dospělí se řadí s vojenskou přesností. Venkovské ženy přijíždějí vyšňořené tolika pestrobarevnými vrstvami svých sukní, že skoro vypadají, jako by pašovaly vlněné zboží do obléhaného města.
Památník otce Sokolů Na devátém Všesokolském sletu v Praze v létě 1932 bylo oslavováno sté výročí narození dr. Miroslava Tyrše, jehož cílem bylo fyzické i morální zdokonalování lidu. Velkolepá hromadná cvičení hrála podstatnou úlohu při formování české jednoty a pokroku. Delegace zastupující 700 000 členů Sokola stojí před pomníkem zakladatele. FOTO: Hans Hildenbrand / Archiv NG
Lidové umění, umělecká řemesla a písně se probouzejí k životu. Dívka z továrny, pro kterou jsou obvykle „nejlepšími šaty“ obyčejné bavlněné, je oblečená ve starém kroji pronikavých barev s nařasenými vyšívanými rukávy. Dáma ze společnosti vymění společenské šaty za ty doma tkané, které její matka obvykle nosila právě na podobné slavnosti. Vzory na krojích jsou typické pro určité oblasti, nemají žádný společný „mezinárodní“ vzor.
| Mnemotechnika aneb Jak si zapamatovat nezapamatovatelné |
Dlouho před začátkem hlavního vystoupení připomíná Karlův most nekonečnou šňůru národopisných exponátů, která se táhne od krásné gotické brány a ztrácí se v dlouhých podloubích za řekou Vltavou. Malostranské uličky plné krojů z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi vypadají jako záhony plné jiřin.
Česká divadla obsazují své nejlepší herce, aby dodali Všesokolskému sletu na dramatičnosti. Umělecké galerie soupeří s živým obrazem síly národa. Koncertní sály plné hudby poskytují oddech po hodinách napětí a výlevů emocí. Ještě nikdy jsem neslyšel Dvořákovu „Novosvětskou“ zahrát lépe než na Starém městě v Praze.
| 7 vrcholů 7 kontinentů: Miroslav Caban na Mount Everestu. Bez kyslíku |
Pastva pro oči bez hvězdných umělců
Český duch je mnohostranný a má silnou tendenci k individualismu, nicméně v masovém cvičení, kde 60 000 rukou a nohou tvoří bleskově se měnící obrazce lahodící oku 155 000 diváků, nenajdete žádné hvězdy. Odpálený homerun, touchdown v poslední minutě, konečný výpad vedoucí k osobnímu vítězství, to v hromadném cvičení chybí. Drama je spíše psychologické, přesnost, verva a úchvatnost podívané jsou živoucím důkazem mocného ducha, který všechny spojuje.
Vysoko na střeše tribuny, skrytí před diváky, jsou vedoucí skupin, neviditelným vůdcem je však muž, jehož sté výročí narození se oslavovalo na devátém Všesokolském sletu – doktor Miroslav Tyrš.
Sokol spojoval český národ v dobách, kdy neměl vlastní zemi. Teprve významný a ctěný Tomáš G. Masaryk, první a jediný prezident Československé republiky, učinil onen rozhodující tah perem, který učinil z geografických požadavků hotovou věc.
Doktor Tyrš postavil svůj sen na skupinovém cvičení 75 členů Sokola, kteří iniciovali 5. března roku 1862 jeho tělovýchovný systém. První Všesokolský slet v roce 1881, kterého se zúčastnilo 696 sokolů ze 76 jednot, byl považován za velmi úspěšný. Sedm