PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

Přišlo to nečekaně jako každý rok. Zakořeněná představa, že zima přichází pozvolna, neplatí. Zima přijde během několika hodin. Většinou se jednoho dne vzbudíme a je tu. Bez přípravy. Zabalil jsem se trochu víc do bundy a neochotně se vydal na cestu do města. Neušel jsem ještě ani 200 metrů a nestačil jsem uskočit před sprškou mokrého, špinavého sněhu letícího od kol auta. Zanadával jsem a snažil se zachránit, co šlo. Hned za ním projela oranžová Pragovka místních technických služeb. S nasazeným kartáčem na zametání suchých silnic…

Nadávky na silničáře jsou z kraje zimy téměř jakýsi folklór. Jenže pohled z druhé strany je víc než zajímavý. Za pár dnů Kraslice, sedmitisícové městečko sevřené v údolí Krušných Hor, zasypala sněhová bouře. Měsíční krajina. Sem tam z ní kouká kus značky. Prodírám se tím, co včera bylo chodníkem a odhaduju, co jsou auta a co nahrnuté hromady sněhu. Není těžké to poplést. Přes horizont se vyhoupl známý oranžový maják. Pohled na multikáru, prodírající se po přední okno sněhem na chodníku, byl až směšný. Po silnici kolem mě projel velký pluh Liaz. Zastavil a řidič na mě mávnul, ať si naskočím. “Tohle bude velký”, prohodil z vyhřáté kabiny.

Sníh a sníh a sníh. A sníh

Bráním se abych to sám sobě zveličoval, ale toho sněhu je opravdu hodně. Dalším překvapením je, že veškeré práce jdou podle plánu. Je jasné, že na okraje se dostane později, ale důležité je udržet město v chodu. Lidé mají, jak dojít do práce. Trochu krize byla před sedmou hodinou, kdy projel pluh okresní správy silnic, která se stará o hlavní tahy a nahrnula hromady sněhu zpět na chodníky podél těchto silnic. Ve spěchu, ale stihlo se to odklidit dřív, než se z domovů vypravila děcka do škol. Ještě se nezačalo rozednívat a je na čase vyrazit i na okolní kopce, kde jsou lidé stále uvězněni a s přibývajícím časem se lineárně zvedá počet telefonátů na ústřednu urgující, že napadl sníh. Hodně sněhu. Sněhu napadlo nesrovnatelně víc, ale lidí na jeho úklid zůstalo stejně. V následujících dnech se to nezmění…

Projíždíme strmé uličky a znovu vytváříme cesty. Vytahujeme zapadlou dodávku pekařů. Vyhýbáme se na centimetry bábovičkám představující auta. Řidičova chladnokrevnost mě občas děsí. Hlavně ve sjezdech. “Nesmíš se bát, jinak se to utrhne spíš a ty se poděláš ještě dřív, NEŽ se to utrhne”, prohodí. I tak se křečovitě držím všech madel a bráním se představám, co udělá tolik tun nastříkaných na oranžovo a s majákem se vším, co bude mít v cestě. Milan dříve dělal u lesáků a protahovali lesní cesty.

V pluhu

Více se múžete dočíst v celém článku Fotoreportáž: Noc se zimní službou. Sníh, stížnosti a praví muži. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Lidé a cesty"“>Lidé a cesty.