10 nejlepších světových muzeí a jeden malý český bonus navrch
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Za starým Egyptem se vydejte do Káhiry, za přírodními vědami do Londýna (neb Darwin byl Brit tělem i duší) a za Rembrandtem do Nizozemska. Ale jsou sbírky, jejichž věhlas překračuje kontinenty. Louvre či Ermitáž jsou prostě a jednoduše značky. Představme si nejvyhlášenější světová muzea.
1. Louvre: Za Monou Lisou i islámským uměním
„Taky vás překvapilo, jak je obraz Mony Lisy malý?“ zeptala se kolegyně a otázka se stala pro tento obraz univerzální. Zarámovaná tvář ženy, kterou zná celý svět, má velikost pouhých 77 x 53 centimetrů a usmívá se zpoza neprůstřelného skla. Mona Lisa sice mezi stovkami tisíc exponátů vyniká svou známostí, ale rozhodně není jediným důvodem vysoké návštěvnosti. Sbírky jsou rozšiřovány už po staletí, konkrétně od 5. září 1888, kdy bylo zákonem ustanoveno 7 muzejních oddělení.
Obrazem: Leonardo da Vinci navrhl i dámskou kabelku. Takhle vypadá
Nově se nabízí zrekonstruovaná sbírka islámského umění, jež evropskému návštěvníkovi dlouho unikalo. Aby se islámské historické artefakty dostaly na titulky běžného tisku, bylo nutno začít vykrádat muzeum v Bagdádu či odstřelit mohutné sochy Buddhů v Afghánistánu. Už jen samotná procházka kolem muzejního komplexu Palais du Louvre stojí za to. Dodnes totiž neutichly diskuze na téma, zdali se skleněná pyramida vyčuhující z podzemí mezi historické budovy hodí, či nikoliv.
Louvre. FOTO: Wikipedia
2. Ermitáž (Rusko): 3 miliony exponátů a umění ze Sibiře
Sovětský svaz si kultury, tedy té, jež nekorespondovala s jeho světonázorem, moc nevážil. Z kostela udělal Muzeum ateismu, ze Zimního paláce (dnes jeden z výstavních prostor Ermitáže) udělal symbol zlomené a poražené carské moci, část kulturní fronty rozprášil a hodnotné exponáty z dob „zlého“ carského Rusko schoval do hlubin depozitářů. Když Kateřina II. koupila roku 1764 první sbírku umění od německého obchodníka Johanna Ernsta Gotzkowského, určitě netušila, že položila základ k jedné z nejreprezentativnějších světových sbírek. I přes sovětské čistky je dnes v Ermitáži uchováno přes tři miliony exponátů, na které se jezdí dívat milovníci umění celého světa. Vždy vidí ale jen zlomek z celkového bohatství, protože ani stovky sálů, jimiž muzeum disponuje, není schopno pojmout a vystavit vše.
Parazitologické muzeum v Tokiu ukazuje i devítimetrové tasemnice
Tento handicap poněkud nahrazují časově omezené výstavy, ale ani ty nezvládají představit bohatství sbírek v celé bohatosti. Ve stínu nejznámějších expozic, kam bezesporu patří západní malířské umění (Svatý Sebastián od Tiziana, Madona s děťátkem od Raphaela, nebo Danae od stejného autora, proslavená tím, že na obraz nožem a kyselinou zaútočil vandal), se nenápadně krčí například sbírky prehistorického umění z oblasti Sibiře, jež si nechal sestavit Petr Veliký. Kde jinde by měly být k vidění vidět zlaté a stříbrné ozdoby pocházející z 4.–5. století př. n. l, než v Rusku?
3. Smithsonův institut: 19 institucí v jedné, 137 milionů předmětů
Smithsonův institut (angl. The Smithsonian Institute) není jedno muzeum či výzkumné centrum, ale rovných 19 institucí tvořících vědecko-výzkumný a populárně-naučný celek s neuvěřitelnou šíří záběru: od umění, designu a přírodních věd až po historii amerických indiánů či poštovních známek. Do tohoto výčtu je zahrnuto i zatím neexistující Národní muzeum africko-americké historie, jehož otevření je plánováno na rok 2015. Muzeum disponovalo v roce 2010 rozpočtem 761,4 milionu dolarů, z čehož je 65 procent z veřejných zdrojů. S tím už se dá leccos udělat. Naprosto největší podíl na množství exponátů má National Museum of Natural History, jež skrývá ve svých prostorách 126 milionů položek z celkového množství 137 milionů sbírkových předmětů. Součástí komplexu je i zoologická zahrada, v níž se 16. září 2012 dočkali naprosto famózního přírůstku: na základě umělého oplodnění porodila samice pandy velké zdravé mládě. Zakladatel James Smithson, britský přírodovědec s obrovským záběrem znalostí (studoval chemické složení lidských slz i hadího jedu), by měl bezesporu radost.
Smithsonův institut. FOTO: Wikipedia
4. Národní antropologické muzeum (Mexiko): 8 hektarů muzejních pozemků
Tak takhle vypadá aztécký kalendář. FOTO: Topi Pigula
Pokud někoho zajímají středoamerické domorodé kultury, rozhodně by neměl minout muzeum Museo Nacional de Antropología, umístěné nedaleko zoologické zahrady na „Vrchu kobylek“ (Bosque Chapultepec).
Olmékové, Aztékové, Zapotékové, kultury Oaxaca či Teotihuacánu i dnes tak populární Mayové – to vše se tu nabízí k prozkoumání. Ale nic vám nebrání pojmout svou procházku lidskou historiíí od skutečného začátku. Neandrtálci, pitekantropové, australopitekové a další předchůdci člověka moudrého sídlí hned v prvním sále, takže opravdu lze začít „z gruntu“.
Jedním z nejobdivovanějších exponátů je aztécký kalendář, který je občas v médiích někdy mylně vydávaný za mayský. Nemá smysl oslňovat počtem exponátů – tady promlouvá jiné číslo: 2 miliony návštěvníků ročně!