Tuleňům v lovu výrazně pomáhají jejich překvapivě obratné přední končetiny. Tuleni se totiž naučili využívat člověka a zázraků jeho techniky v vlastnímu přežití. Mechanismus, jak se jim to podařilo, popsal švédský biolog Karl Lundström v nové studii. Tuleni se živí stejnými rybami jako lidé – nejraději mají sledě. Společně s člověkem jsou vrcholovými predátory – to […]
Jihoameričtí mravenci nájezdníci Eciton burchellii. Jihoameričtí nájezdní mravenci mají děsivou pověst. Když vyrazí z mraveniště čtvrtmilionová armáda, zaplaví oblast velkou několik čtverečních metrů; v bezpečí před nimi není hmyz, malí ptáci, a dokonce ani drobní savci. Za jediný den může toto vojsko zabít až 10 000 živých tvorů. Ale jako každá lidská armáda, i tato […]
Francouzská bioložka Aline Riffletová s kolegy z Université de Toulouse rozšifrovala, jak vypadá chemický bojový program afrických mravenců Crematogaster striatula. Používají ho proti různým druhům mravenčích konkurentů, ale hlavně proti jejich smrtelnému nepříteli – termitům. Dělnice tohoto druhu vylučují ze zadečků toxin – speciální sacharid s obsahem dusíku. Je jedovatý sám o sobě, ale protože […]
Badatelé k rekonstrukci genomu použili jediné existující známé koprolity, tedy zkamenělé výkaly. V nich bylo zjištěno rovněž DNA jelena lesního, který byl součástí potravy hyeny jeskynní. Jde o další důkaz, že fosilizované exkrementy mohou poskytnout mnoho informací o prehistorických masožravcích. První analýzy DNA ostatků vyhynulých živočichů, tedy kostí, zubů a srsti, byly prováděny už v […]
Kdyby existovala velká pětka čistě mezi šelmami a dravými tvory, měli bychom pro ni několik kandidátů. Představíme vám velkou pětku šelem tak, jak ji neznáte. Lev Proč patří do velké pětky: Váží až 170 kilogramů a řev samce je slyšet až na 8 kilometrů. Dokáže ulovit i kořist dvakrát tak velkou než je on sám […]
Mary Mallonová v nemocnici (úplně vepředu). Na začátku 20. století byly nakažlivé nemoci pořád ještě tak trošku záhadou – sice se už vědělo, jak fungují i jak se před nimi chránit, ale spousta věcí kolem ještě prozkoumána nebyla. Jednou z nejhorších chorob byl břišní tyfus, trápil lidstvo od antiky (v 5. stol. př. n. l. málem […]
Místo, aby vědci vymýšleli pro roboty originální tvary anebo jim dávali lidskou podobu, napodobují dnes raději osvědčené vzory z přírody. Izraelská armáda tak experimentovala s robo-hadem, americká zase s robo-oslem. Inženýři ve Virginia Tech v Dallasu teď vymysleli robotickou medúzu. Využívá výjimečného způsobu, jakým se pohybují živé medúzy, ale především má obrovskou výhodu v tom, […]
Na změny klimatu by se nemělo svádět všechno. Odborníci k tomuto závěru dospěli studiem vzorků mrvy z období před 130.000 až 40.000 lety, kdy se v Austrálii objevil člověk. Na vyhynutí zvířat, která tam tehdy žila a k nimž se řadí gigantičtí klokani nebo vačnatci Diprotodoni o velikosti nosorožce, se podle výsledku analýz podílely požáry […]
Porod je pro většinu tvorů velmi náročná a frustrující zkušenost. Zvířata i lidé si při něm často pomáhají hlasitými zvuky, které uvolňují napětí a současně dávají kontrakcím sílu. Porodníci by asi byli překvapení, kdyby si poslechli, jak lidský je řev rodících samic rypouše sloního. Rypouš sloní je opravdový obr. Samci mohou měřit až 5 metrů […]
Spočívá budoucnost energetiky ve šnecích? Vědci z Clarksonovy univerzity v americkém Potsdamu zkoumají, jak by se dala získávat ze šneků a slimáků elektrická energie. Výzkum vede Evgeny Katz a celé to zdaleka není tak šílené, jak by se mohlo zdát. O tomto projektu už informoval i prestižní server Nature.com. Jak ze šneků energii získat? Je […]
Dalo by se tomu říct setrvačnost – kdyby to nebylo tak fantastické. Naprostá většina tělesných procesů, které jsou za života běžné, totiž pokračuje (alespoň nějakou dobu) i po smrti… Tento článek je velmi naturalistický a může se vám zdát i nechutný; je však jen ukázkou toho, jak křehká jsou naše těla a jak jemná je […]
Kdo víc nabral, ten přežil. A jeho geny se šířily dál… Britští vědci zkoumali chování šimpanzů a podle něj usoudili, jak vznikla lidská chůze. Předchůdci člověka podle nich potřebovali ruce k tomu, aby pobrali najednou co nejvíc kořisti a potravin. V dobách, kdy člověk vznikal, byl v místě jeho původu nedostatek potravy, takže pralidé museli […]