3D Televize
Diskuzní fórum (povinná reklama)
3D film pro 3D vysílání je typicky vytvářen dvěma kamerami, které pomocí dvou objektivů zaznamenávají odlišný úhel pohledu. Při zpětném promítání musí pak být zajištěno, aby se každý správný snímek dostal do správného oka. Existuje několik metod, jak zakomponovat scénu do datového toku: autostereoskopické (bez použití 3D brýlí), a stereoskopické (s brýlemi).
V 3D televizích je možné se setkat se dvěma metodami podání 3D filmu. Pasivní metodou polarizace nebo anaglypem, který deformuje barevné podání filmu. Nebo aktivní metodou s perfektním časováním obrazu spolu se zakrýváním pravého a levého oka. Ke 3D televizi je tedy pak nutné použít brýle, které jsou buď aktivně spojeny s vysílačem televize a každé oko střídavě zakrývají, nebo pasivním s polarizačními brýlemi, které nevyžadují zdroj energie. Pasivní technologie snižuje 3D rozlišení až na polovinu.
Nejnovější modely 3D televizí dokáží do třetího rozměru převést i klasické 2D filmy nebo vysílání. 3D obraz je pak omezen jen do velikosti obrazovky televize.
V roce 2010 byla na český trh dodána první 3D televize společností Samsung. Dlouhou na sebe nenechaly čekat další společnosti zabývající se výrobou 3D televizí jako například: LG, Panasonic, Sony a Philips.