Až najdeme na Marsu život, začnou se politici rvát o moc
Diskuzní fórum (povinná reklama)Alexander Pavlov pracující pro NASA před nedávnem vydal studii, která naznačuje, že život na Marsu je dost pravděpodobný. Tedy pokud by ho robotické vozítko hledalo pod povrchem planety – jednoduché organické molekuly by totiž mohly existovat jen několik centimetrů pod vrstvou marsovského prachu. Ta je chrání před smrtící radiací. Ale jak by na objev života ve vesmíru reagovalo svět?
Deset největších záhad Marsu. Vyřeší je sonda Curiosity?
Nad touto otázkou se v polovině července zamyslel ve Wall Street Journalu uznávaný spisovatel Matt Ridley. Myslí si, že většině obyvatel Země by to bylo úplně jedno. Objev života na Marsu přirovnává k objevu Higgsova bosonu. Zpráva o objevení „božské částice“ se sice médii prohnala, ale po pár dnech vlna zájmu pominula – žádné zásadní debaty se nevedou, lidé se nehlásí na kurzy fyziky, ani hromadně neopouštějí kostely.
Podívejte se na animaci vozítka Curiosity. Video NASA shrnuje všechny důležité momenty mise:
Podle „opatrného optimisty“ Ridlyeho by svět byl poměrně lhostejný. Alespoň zpočátku. Běžný život by běžel dál, ale velmi brzy by propukly spory mezi vědci a především politiky. Ridley si myslí, a je to poměrně věrohodná představa, že vlády by tlačily na USA, aby odevzdala vědecký výzkum mimozemského života mezinárodní vědecké komisi.
Argumentem by mohla být větička, že „tak důležitý objev musí náležet celému lidstvu, nejen expertům z NASA“. Na tom argumentu samozřejmě něco je – ale stejně pravdivý je protiargument, kterým by se oháněli Američané. „Proč bychom měli odevzdávat výsledky jiným, když celý výzkum Marsu platíme jenom my?“ Jen pro zajímavost – samotný robotek Curiosity, který přistane v kráteru Gale, stál 2,5 miliard dolarů, v přepočtu 50 miliard korun.
OSN proti USA proti firmám proti neziskovkám
Více se múžete dočíst v celém článku Až najdeme na Marsu život, začnou se politici rvát o moc. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Věda a poznání.
