PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

Aztécký kalendář není vůbec kalendářem, a navíc zřejmě sloužil jako obětní deska při krvavých rituálech..

Pro mezoamerickou kulturní oblast je počítání času jedním z hlavních specifických kulturních rysů. Jednak se tomu místní etnika věnovala vskutku s neobyčejnou posedlostí – a jednak se jim tak podařilo propracovat daleko složitější systém, než jaký se objevil na zbytku amerického kontinentu.

Zatímco jihoamerické andské národy znaly pouze solární rok o 365 dnech a kromě toho  pozorovaly i Měsíc, Mezoamerika proslula znalostí hvězd i cyklů planet, a především věšteckým kalendářem o 260 dnech, který nesouvisí s žádným pozorovatelným fenoménem a jenž představuje světový unikát.

Obě tato základní počítání roku, tedy solární a sakrální, jsou společná pro všechny kultury Mezoameriky, tedy i pro Aztéky i Maye – jediné, co se lišilo, byly konkrétní názvy dní a měsíců v jednotlivých jazycích. Obecně se však dá říci, že Mayové měli svá astronomická pozorování daleko propracovanější, a navíc disponovali jakousi obdobou našeho letopočtu, který se nazýval „dlouhý počet“ a který žádné jiné kultury neznaly.

Aztécký kalendářní kámen nebyl kalendář!

"Sluneční kámen" (Piedra del Sol) můžete vidět v Národním antropologickém muzeu v hlavním městě Mexika. Zdroj: Wikimedia Common

Když se však mluví o aztéckém kalendáři, málokdy se má na mysli abstraktní systém počítání času. Daleko častěji se tímto termínem označuje konkrétní předmět, přesněji nazývaný „sluneční kámen“. Jde o kamenný reliéf kruhového tvaru o průměru tři a půl metru, jenž byl nalezen koncem 18. století v hlavním městě Mexiku v místech, kde se dříve tyčily chrámy aztécké metropole Tenochtitlánu.

Vzdor tomu, jak se kameni říká, ve skutečnosti o kalendář nejde – svou přezdívku získal proto, že jsou na něm vyobrazeny hieroglyfy dvacet jmen dní sakrálního kalendáře a pěti kosmických věků, o kterých Aztékové věřili, že tento svět prodělal. Kámen však nesloužil jako kalendář už proto, že se z něj nedalo nikterak poznat, jaké je datum. Dokonce ani zřejmě nevisel svisle na stěně nějaké stavby – podle všeho byl původně umístěn vodorovně na zemi kruhovým reliéfem nahoru.

A k čemu že to tedy sloužil? Inu, jako se u aztécké kultury stává až příliš často, odpověď na tuto otázku je poněkud drastická. Kámen byl totiž zřejmě původně obětní platformou, na které se rituálně zabíjeli lidé. Uprostřed kruhu se nachází obličej s vyplazeným jazykem – často se setkáme s mylným názorem, že patří slunci, ale nůž v ústech bytosti je typickým znakem boha země Tlaltecuhtliho, který chlemtá lidskou krev, a to i přes sluneční paprsky, kterým je tvář dekorována. Krev oběti tak zřejmě vytékala přímo do úst strašného hladového božstva a zároveň se zemí snad sytila i slunce.

Museli se dávní homosexuálové skrývat pod zemí? Tajemné jeskynní rituály starých Mayů

Více se múžete dočíst v celém článku Aztécký versus mayský kalendář. Jak se liší a proč se pletou?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Věda a poznání.