Bydlím, tedy jsem…
Diskuzní fórum (povinná reklama)
V televizi běží jakýsi italský krimiseriál. Sympatická policistka, matka tří dětí, řeší zapeklité případy. Docela mě překvapilo zjištění, že seriál byl natočen jen před dvěma lety. Po celou dobu sledování již několika dílů jsem ho měla za starší dílo. Zřejmě to bylo vcelku civilním a skoro až neupraveným zjevem hlavní hrdinky. Vlasy má kudrnaté, dlouhé a většinou jejich úpravu příliš neřeší. – Mimochodem jsem na tom stejně. – Není mladá, je skoro nenalíčená, nemá ani pro dnešní dobu předpisovou postavu, má pihy i vrásky. Oblečení jí často vyloženě barevně neladí a působí dojmem, že bylo pořízeno v second-handu. Člověk by až zapochyboval o jejím dobrém vkusu. Nicméně, zdá se, že to té ženě nijak neubírá na charismatu a přitažlivosti. Zřejmě se těší určitému obdivu a evidentně dokáže i okouzlit pohledné mladé muže (alespoň to má ve scénáři).
Mne okouzluje její filmový dům. Jeho interiér. Kuchyň, ve které jako by scházela moderní klasická kuchyňská linka, kterou rozhodně nemůžeme postrádat v žádném českém seriálu. V kuchyni má paní inspektorka skříňky, poličky a jakési stolky, které k sobě skoro nepasují, a přestože místnost působí dojmem určité neuspořádanosti, mám pocit, že bych se v ní cítila dobře a spokojeně. Tvůrci filmu zřejmě chtěli i interiér domu přizpůsobit stylu hlavní hrdinky, která ve svém životě zaujala naprosto laxní postoj vůči jakýmkoli módním trendům.
Více se múžete dočíst v celém článku Bydlím, tedy jsem…. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Od čtenářek.