PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

Jediným důkazem, že existoval minulý týden, je naše paměť. Ale paměť, to je vlastně jen stabilní struktura neuronů v mozku…

Jeden z respektovaných fyziků přišel s neobvyklou teorií. Místo, aby se ptal, co je vlastně čas, říká: „Nic jako čas neexistuje.“ 

Standardní model vesmíru pracuje už od dob Alberta Einsteina s tím, že čas je jedním z rozměrů našeho vesmíru, podobný prostorovým rozměrům. Brian Greene to v knize Elegantní vesmír popisuje velmi pochopitelně: „Když se s někým chceme setkat, popíšeme mu, kde v prostoru ho očekáváme – například v 9. patře budovy na rohu 53. ulice a 7. avenue v New Yorku. Máme zde tři díly informace odrážející konkrétní pozici ve třech prostorových dimenzích vesmíru. Stejně důležité ale je, kdy ho očekáváme – například v 15. hodin. Tento díl informace říká, kde v čase se naše setkání uskuteční. Události jsou tedy určeny čtyřmi díly informace: třemi o prostoru a jedním o čase.“ 

„Co je čas?“ je špatná otázka. Čas totiž není

Tohle všechno je ale jen iluze – alespoň podle fyzika Juliana Barboura. „Když se pokoušíte chytit čas, vždycky vám proklouzne mezi prsty,“ tvrdí. „Lidé si jsou jistí, že čas existuje, ale nejsou schopní ho nijak uchopit. Myslím si, že je to proto, že čas ve skutečnosti vůbec neexistuje.“ Fyzik k tomu samozřejmě nedospěl jen tak při přemýšlení někde v hospodě; dostal se k této myšlence studiem toho, jak věda vnímala čas. A to od Isaaca Newtona, pro kterého byl čas řekou, která teče vždy a všude stejně, až po nejmodernější exotické teorie superstrun. 

Pro Barboura čas není součástí čtyřrozměrného časoprostoru. Fyzik ho chápe jen jako iluzi způsobenou tím, že se všechno kolem nás mění. Barbour chápe všechny jednotlivé momenty v čase jako jeden celek, kompletní a existující sám o sobě. Nazývá tyto momenty výrazem „Nyní“. 

Autor kontroverzní teorie času Julian Barbour.

Popisuje je takto: „Jak žijeme, zdá se nám, že se pohybujeme sérií Nyní. Otázkou však je, co jsou zač.“ Pro Barboura je každé Nyní souhrnem všeho ve vesmíru. „Máme silný dojem, že věci vůči sobě zaujímají jisté pevné postavení. Rád bych od toho oddělil vše, co nevidíme (přímo i nepřímo) a držel se myšlenky, že mnoho různých věcí koexistuje současně. Jsou prostě Nyní – nic víc, nic méně.“ Přijde vám tato představa jen těžko pochopitelná? Barbour si proto představil i popisy, které se dají představit i pro mozek ne-fyzika. 

Jeho Nyní se dají představit jako stránky z povídky, které jsou vytržené z knihy a náhodně poházené po podlaze. Každá stránka je oddělená entita existující bez času, vně času. Pokud se stránky nějakým způsobem seřadí a pak se krok po kroku procházejí, vzniká z nich příběh. Ale ať už stránky uspořádáme jakkoliv, přesto je každá z nich kompletní a nezávislá. Jak Barbour říká: “Kočka, která vyskočí, není tou stejnou kočkou, která dopadne na zem.“ Neexistuje tedy žádný okamžik v minulosti, který by změnil v okamžik v budoucnosti. Všechny možné konfigurace vesmíru, každé možné místo atomu ve vesmíru existují současně. 

Podivné? Připravte se,protože to excentričtější ještě přijde. Podle Barboura existují všechna možná Nyní v obrovském platonovském kontinuu, které se obejde zcela bez času. „Co mě opravdu fascinuje,“ popisuje Barbour svou vizi, „je, že všechna ta existující Nyní mají speciální strukturu – dala by se představit jako krajina. Každý bod v této mapě je jedno Nyní – celek pak nazývám Platonie. Proč? Je totiž bezčasá a tvořená dokonalými matematickými zákony – podobně jako svět idejí, jaký popisoval antický filosof. “

Co bylo před Platonií?

Pokud se svět popisuje pomocí Nyní a Platonie, odpadají úplně otázky jako „Co se stalo před Velkým třeskem?“ V této kosmologii totiž čas vůbec neexistuje – takové otázky pak vůbec nemají smysl. Velký třesk není pro fyzika velká exploze v naší dávné minulosti, ale jen jeden z mnoha bodů v krajině Platonie. 

Více se múžete dočíst v celém článku Čas neexistuje. Všechno probíhá najednou, tvrdí respektovaný fyzik. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Věda a poznání.