PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

Máte už nakoupeny všechny dárky? – je věta, kterou nejčastěji zaslechneme v době předvánočního shonu. Většina z nás si ostatně pod slovem dárek představí ten vánoční, krásně zabalený a navrch převázaný mašlí. Pohledem ekonomické antropologie je však dar především formou nejrůznějších společenských závazků…

Akt zavázání

Kořeny ekonomiky daru zakládají nejen trh a tržní ekonomiku… FOTO: Michal Josephy

Pro dávání i přijímání vánočních dárků platí jistá „nepsaná pravidla“. Mezi ně patří to, že by měly být pokud možno anonymní, pečlivě zabalené a také bez cenovky. Vedle překvapení obdarovaného jde však především o to, že dárek „přinesl Ježíšek“, a tudíž si jeho skutečný dárce přímo nenárokuje podobný dar či protihodnotu zpět.

Pokud totiž pro srovnání nahlédneme povahu předávání darů v rámci tzv. „primitivních společenstev“, dojdeme k závěru, že jejich „dárková služba“ je v mnohém ohledu tvrdší a nekompromisnější.

Sociolog a antropolog Marcel Mauss ve svém Eseji o daru popisuje princip „totálních závazků“, který i mezi nepříbuznými společenstvími zahrnuje nejen povinnost přijaté dary oplácet, ale také je poskytovat a přijímat. V tomto původním pojetí totiž dar představoval závaznou smlouvou, jejíž porušení se rovnalo odmítnutí spojenectví a přátelství, které zpravidla končilo vyhlášením války. Ačkoliv se v porovnání s moderní společností směnný systém „primitivů“ v mnohém liší, má se za to, že kořeny ekonomiky daru zakládají nejen tržní směnu, ale i úvěr, zdanění, almužnu či charitu jako formu sociální pomoci.

Potlačený Štědrý den

Přebíjení dary se často odehrává mezi tzv. big – meny, kteří představují „velké zvíře“, nejvlivnější a nejmocnější muže kmene. FOTO: Michal Josephy

V rámci křesťanské tradice, přežívající ve vyprávění našich pra/babiček, se na Štědrý den dávají skrovné, praktické a nejlépe vlastníma rukama vyrobené dárky. Přestože to bylo mnohým generacím pravidelně vštěpováno, právě na Vánoce se nejčastěji utrácí za předměty luxusního typu, na které si navíc mnozí z nás berou značně nevýhodné spotřebitelské úvěry.

Tento druh dárků přitom nemá podle antropologa Claudea Lévi-Strausse žádnou užitnou hodnotu, ve své podstatě je nepotřebujeme a jako takové mnohdy zůstanou nevyužity.

K jejich smyslu však patří kupříkladu to, že pomáhají symbolicky zvýšit naši hodnotu v očích obdarovaného a nebo vyjádřit cenu pro nás drahého člověka či obchodního partnera. Štědrý den ostatně představuje i dobu, kdy se bohatí lidé a instituce mohou v očích veřejnosti blýsknout svým „rozdáváním se“ na všechny strany.

Více se múžete dočíst v celém článku Dary a obdarovávání pohledem antropologa. Co prozrazují o nás a co o obdarovaných?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Věda a poznání.