Exkluzivně pro National Geographic: Plameňáci – jeden jako druhý
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Díky tělesným zvláštnostem se však plameňáku karibskému může dařit na solných pláních, v mělčinách při ústí řek, v přílivových lagunách a v bažinách s mangrovovým porostem. Zahnutým zobákem dokáže odškrabávat bahno a pak z něj navršit kupu k vybudování hnízda. Vodu obsahující malé korýše, měkkýše, hmyz a larvy stejně jako vodní rostliny filtruje přes hustý systém lamel na okraji zobáku.
A co to nádherné peří? Jako by ho někdo stvořil pro naše potěšení. Ve skutečnosti ho však plameňáci při příchodu na svět růžové nemají. Mláďata se líhnou s peřím bílým, které pak zešediví, a růžovou barvu získávají teprve později z vodních bakterií a beta-karotenu obsaženého v potravě.
Více se múžete dočíst v celém článku Exkluzivně pro National Geographic: Plameňáci – jeden jako druhý. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Příroda.