Exkluzivně pro NG: Mizející jazyky. Kde je najdeme a kdo jimi mluví?
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Sedm miliard obyvatel zeměkoule hovoří přibližně 7 000 jazyků, což by – statisticky vzato, při rovnoměrném rozdělení – nabízelo každému živému jazyku přijatelný milion mluvčích. U jazyků, stejně jako v životě, však rovnoměrnost není. Celých 78 procent obyvatel světa hovoří 85 největšími jazyky, kdežto podíl 3 500 nejmenších jazyků činí pouhých 8,25 milionu mluvčích.
Zatímco tedy angličtina je mateřskou řečí pro 328 milionů lidí a standardní čínština pro 845 milionů, tuvinsky mluví v Rusku jen 235 000 osob. Lingvisté se domnívají, že během příštího sta let by mohla zmizet téměř polovina jazyků, jimiž se dnes na světě mluví. Více než tisíc z nich je v seznamu kriticky nebo silně ohrožených, takže balancují na pokraji zapomnění
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1375-0“);
Tuvinština
Jednoho rána začátkem podzimu začali Andrej Monguš a jeho rodiče připravovat večeři. Vybrali ze svého stáda ovci s černou tváří a silným ocasem a na nepromokavé plachtě vedle výběhu pro dobytek ji převalili na záda. Mongušova rodina žije v sibiřské tajze, na pokraji nekonečné stepi a téměř na dohled od Kyzylu, hlavního města republiky Tuva, která je součástí Ruské federace.
Žijí nedaleko zeměpisného středu Asie, z jazykového i lidského hlediska však rodina obývá kraj v hraniční oblasti mezi pokrokem a tradicí. Historicky jsou Tuvinci kočovní pastevci, kteří stěhují svůj aal, jurtový tábor, i své ovce, krávy a soby od jedné pastviny ke druhé, podle střídání ročních období. Starší příslušníci rodiny, kteří se vrátili do svého venkovského aalu po práci ve městě, hovoří tuvinsky i rusky. Andrej a jeho žena mluví také anglicky; učí se sami z papírků s nápisy v angličtině, které jsou nalepené snad na všem, co mají ve své moderní kuchyni v Kyzylu. Pracují jako hudebníci v Tuvinském národním orchestru, souboru, který hraje na tradiční tuvinské nástroje tradiční melodie. Andrej je mistr nejtypičtější tuvinské hudební formy – hrdelního zpěvu, khöömei.
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1376-0“);
Jazyk aka
Mezi lidem Aka v Palizi, malé prosté vesnici usazené na horském úbočí v Arunáčalpradéši, státě rozeklaných pohoří na nejzazším severovýchodě Indie, jsem mohl sledovat, jak bolestná je cena, jež se platí za zhroucené jazyky. Dá se tam dojet za pět hodin po horských silnicích s jedním jízdním pruhem vedoucích džunglí palem a stromů s tvrdým dřevem.
Jedinou hlavní ulici lemují domy s nenatřenými dřevěnými fasádami postavené na pilotech a zastřešené došky nebo plechem. Vesničané si pěstují rýži, jamy, špenát, pomeranče a zázvor, zabíjejí vlastní vepře a kozy a sami si stavějí domy. Z izolace kmene se zrodila důsledná soběstačnost, kterou dokládá skutečnost, že v jazyce aka zjevně chybí slovo pro práci za plat.
Akové měří osobní bohatství počtem kusů místního skotu. Například slušnou cenu za nevěstu vyja