PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

To ráno jsem se probudil v podhradí sfakijského Loutra. Vylezl jsem ze stanu a skočil šipku do skelné hladiny Libyjského moře. Spolu s osvěženými smysly jsem na břehu vzal do rukou knihu, která se rozevřela v místě, kde byl popisován nedaleký ostrůvek Gavdos, nejjižnější výspa Řecka i Evropy. Zvěst o tom, že se tam líbilo Odysseově nymfě, mi stačila k tomu, abych se vydal do přístavu a vyčkal na příjezd lodi vyplouvající do přístavu Karáve.

Frapantní frappé

FOTO: Michal Josephy

Je kolem poledne. Po několika hodinách strávených v rozhoupané kocábce vystupuji prašnou cestou směrem od přístavního mola a vůni moře střídá nezaměnitelný dech gavdoského venkova. Nikde nikdo, jen dusící se traktor, supící s povozem plným mečících koz.

Spíše nežli na bájném ostrově Ogýgie si připadám jako na ztracené vartě. Pokračuji podél pobřeží a zanedlouho mě z idylické letargie vytrhne ospalá zátoka plná naplavených řas, které připomínají skalpy mýtických bytostí. Ve stánku s občerstvením si objednávám frappé a dávám se do řeči s Gerdou, drobnou pihovatou Němkou s rezavými vlasy, která má přes nahý trup ledabyle přehozenou batikovanou drapérii.

„Pláž Potámos? Tu neznám, ale za chvíli jedeme na Sarakinikó,“ ukáže okousaným nehtem na hippie minibus. „Jestli chceš, můžeme tě tam hodit.“ Od chvíle, kdy po pár kilometrech dohrkáme na prašné rozcestí, rozhostí se mi před očima nekonečná „nuda“. Dlouhý pás oranžového písku, sem tam pokroucené kmeny borovic a především pláž poseta nahými těly oddávající se vášni nudismu.

Novodobí Robinsoni

FOTO: Michal Josephy

Více se múžete dočíst v celém článku Fenomén nudismu: Jeden den s kmenem civilizovaných naháčů na pláži Sarakinikó . Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Lidé a cesty"“>Lidé a cesty.