Genetičtí čarodějové čtou DNA stále rychleji. Jak to dělají a co z toho bude mít obyčejný člověk?
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Za genetického čaroděje bývá někdy označován americký vědec Craig Venter, jehož tým před pěti lety 4. září oznámil první rozluštění genomu jednoho člověka, samotného Ventera. Kompletní mapu lidského genomu, ne však jedné osoby, ale mixu genomů skupin anonymních dárců, zveřejnil mezinárodní tým vědců již v roce 2003. Od čtení „genetické knihy člověka“ si lékaři slibují pokroky v léčení řady chorob, minimálně včasnou diagnostikou, či možná v budoucnosti i „přepisováním“ vadných genů.
Vědci rekonstruovali DNA pravěké jeskynní hyeny
Rozluštění genetického kódu člověka bylo cílem projektu Human Genome Project (HGP), který byl spuštěn v roce 1990 v USA a financován americkou vládou. Podílela se na něm ale vědecká pracoviště po celém světě a původně v něm pracoval i Venter. Ten se ale rozhodl luštit genové sekvence jinou technikou, a proto v roce 1998 založil vlastní společnost Celera Genomics.
Když má konkurence smysl
Konkurence tak poháněla oba týmy – velký mezinárodní s rozpočtem tří miliard dolarů a Venterův, jenž disponoval 300 miliony dolarů ze soukromých investic. Ovšem zatímco HGP zveřejňoval průběžně výsledky čtení lidské DNA, vědci z Celery původně dokonce zamýšleli nechat si rozluštěné geny patentovat. To ale úřady zamítly s tím, že geny si nikdo nemůže přisvojit.
Podívejte se na oficiální video Human Genome Project:
Nakonec se oba týmy dohodly a v roce 2000 spolu zveřejnily náčrt mapy lidského genomu a v dubnu 2003 oznámily dokončení její identifikace: člověk má kolem 20 000 genů, což je skoro stejně jako mají mnozí bezobratlí tvorové a více mají i některé druhy rostlin. Odhadovalo se, že člověk má až 100 000 genů.
Venter v roce 2002 z Celery odešel, založil jinou společnost a pustil se do dalšího výzkumu. V roce 2010 jeho tým oznámil, že vytvořil „syntetickou bakterii“, čímž vzbudil šokující reakce a la doktor Frankenstein. Venter ale „pouze“ sestavil uměle DNA a transplantoval ji do bakterie. „Nový život“ sice nestvořil, ale učinil další krok k vytváření upravených mikroorganismů, od nichž si vědci slibují, že by mohli vyrábět léčiva či například pomáhali při odstraňování ekologických škod.
Více se múžete dočíst v celém článku Genetičtí čarodějové čtou DNA stále rychleji. Jak to dělají a co z toho bude mít obyčejný člověk?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Věda a poznání.