Horký kafe: Slavní, jak jste je ještě nikdy neviděli (2. díl)
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Fotograf Martin Beck se dostal blíž k lidem, ke kterým se jen tak někdo nedostane. Nefotil jen jejich podobu, zachytil i duši… Posuďte sami a přečtěte si zajímavé příběhy ojedinělých snímků.
<![CDATA[<h3><img width="350" height="350" align="left" src="http://files.viaweb.cz/image/100/2012/celebrity-na-patek/martin-beck/beck2dil/doclankuglen_hansard.jpg" alt="" />Glen Hansard – Není ti nic? </h3>
<p>Slavný irský písničkář právě poslouchá tóny svojí proslulé kytary a zkouší, zda je <br />
v pořádku. Před malou chvilinkou stála opřená o zeď, ale jeho partnerka a spoludržitelka Oscara za píseň Falling Slowly Markéta Irglová o ni nerada zakopla a kytara se ráčila složit k zemi. <br />
Glena a Markétu jsem oba společně i každého zvlášť portrétoval v malé místnůstce nahrávacího studia Sono poblíž Kladna. <br />
Poprvé jsem tam za nimi přijel poté, co jsem den předtím musel čelit naprosto neuvěřitelné a vlastně až úsměvné shodě nešťastných náhod, které mi focení překazily. Napřed nebylo jisté, jestli na fotografování přistoupí, a navíc se jejich koncert odehrával v Divadle Archa, kde není jediná volná bílá zeď, pro moji práci nezbytná. <br />
Když po svých manažerech vzkázali, že se fotografovat budou, protože se jim líbí moje předchozí práce, začal jsem po koncertu stavět světla na jevišti a do toho se dohadoval s ochrankou, která mě mermomocí chtěla vyvést ven. Jen co se problém vyřešil, dorazila uklízečka, která pro můj umělecký zájem neměla nejmenší pochopení. Na argument, že tam budu fotit Hansarda, odvětila: „To je mi úplně jedno, že tady budete fotit nějakou hansárdu, já tu jdu uklízet.“ Těžce vyvedený z míry jsem špatně zaaretoval nožičku stativu a fotoaparát s objektivem v hodnotě malého osobního automobilu se zřítil k zemi. Nerozbil se, ale běda, zasekla se spoušť.<br />
Markétě a Glenovi, kteří se stali později mými kamarády, jsem tak večer musel říct, že je fotografovat nebudu. Zejména on vypadal, že ho to mrzí, a já se v duchu loučil s tím, že bych je kdy fotil. V tu chvíli mi Markéta řekla, že se zdrží další den a pokud to opravím, mohu za nimi přijet do nahrávacího studia, a dala mi na sebe číslo.</p>
<p>{{chapter}}<br />
</p>
<h3><img width="350" height="350" align="left" src="http://files.viaweb.cz/image/100/2012/celebrity-na-patek/martin-beck/beck2dil/doclankudomingo.jpg" alt="" /></h3>
<h3>Plácido Domingo – Jako Zeus </h3>
<p>Napoprvé se fotografování nezdařilo, světový tenor mi po zkoušce ve Státní opeře řekl, že se fotografovat nebude, protože na sobě právě nemá tu správnou košili. A abych přijel nazítří do Českého Krumlova, kde měl vystupovat. <br />
Tak jsem se tam vydal bez jediné press-karty nebo vstupenky, jen s přesvědčivou větou, že jdu fotit Dominga. Až u pódia jeho manažeři moji přítomnost „legalizovali“. V souhrnu šlo o nejsložitější zařizování kolem portrétování, jaké jsem kdy zažil. Určitě by nikoho nenapadlo, že fotografie byla pořízena na parkovišti před pěvcovým karavanem.<br />
Čekal jsem, než po skončení koncertu odzpívá přídavky a zastaví se s přáteli. <br />
Plácido Domingo je impozantní vysoký muž. Využil jsem jeho výšky a vyfotil ho, jak se dívá do dálky. Vypadá při tom s bílými vlasy a vousy jako Zeus, který patří mezi jeho úspěšné role v Metropolitní opeře.</p>
<p> </p>
<h3> </h3>
<h3> </h3>
<p> {{chapter}}<br />
</p>
<h3><img width="350" height="350" align="left" src="http://files.viaweb.cz/image/100/2012/celebrity-na-patek/martin-beck/beck2dil/doclankuben-20kingsley.jpg" alt="" /></h3>
<h3>Ben Kingsley – Nad ránem </h3>
<p>Dozvěděl jsem se, že držitel Oscara za roli Gándhího přijede do Prahy doprovázet svoji manželku, která se pracovně podílela na pražských Shakespearovských slavnostech. <br />
Věděl jsem díky svým kontaktům, kde budou večeřet, a to byla moje šance. Vzal jsem s sebou svou tehdejší přítelkyni, která velmi dobře mluví francouzsky i anglicky, a dnes vím, že jsme v té restauraci, kterou hned po našem příchodu pro veřejnost uzavřeli, strávili nejhezčí společný večer. <br />
Ben Kingsley se svou krásnou manželkou večeřel o několik stolů dál. Kolem půl třetí ráno se moje přítelkyně odhodlala vysvětlit mu, kdo jsem a jaké dělám portréty. Nechal si knihu mých prací u sebe na prohlédnutí a asi za půl hodiny s manželkou vstali a přiblížili se k našemu stolu. S portrétováním souhlasili za podmínky, že stihnu do rána fotky vyvolat, aby je mohli autorizovat. Tak jsem získal Bena Kingsleyho. On se chtěl fotit hlavně s manželkou, já stál především o snímek jeho samotného. Fotili jsme nad ránem a v deset jsem bez jediné minuty spánku dorazil do hotelu, aby snímky autorizoval. Mám ještě lepší jeho fotky, ale on dal svolení publikovat tuto a jeho přání respektuji.</p>
<p> </p>
<p> {{chapter}}<br />
</p>
<h3><img width="350" height="350" align="left" src="http://files.viaweb.cz/image/100/2012/celebrity-na-patek/martin-beck/beck2dil/doclankudalailama.jpg" alt="" /></h3>
<h3>Dalajlama – Jeho Svatost</h3>
<p>Tato fotografie je moje vítězství i totální zmar. Moje Bílá hora i bitva u Lipan. Tři čtvrtě roku jsem žil s vědomím, že jsem nejdůležitější fotografii svého života kvůli prasklině ve vývojnici zkazil. Nevěděl jsem, co si počít, a rozhodně jsem nehodlal sdílet názor mojí maminky, která mě utěšovala slovy, že když je Dalajlama tak osvícenou osobností, musel být i na snímku osvícen. <br />
Až díky nápadu s tiskem na plátno, a tedy hrubší rastr, i mravenčí píli v DTP studiu se podařilo snímek zrekonstruovat a nazvětšovat.<br />
K Dalajlamovi jsem se dostal díky svému přátelství s monsignorem Tomášem Halíkem. Zprostředkoval setkání v rámci konference Forum 2000. Na práci jsem získal pouhých pětačtyřicet vteřin, přičemž ochranka vybrala malou šatnu, kterou mohla dobře hlídat. Ještě než přišla Jeho Svatost, objevil se její tibetský tajemník. Zeptal se Tomáše Halíka, proč právě já mám mít privilegium fotografovat Dalajlamu, a on zareagoval více než pohotově: „Protože pan Beck je nejlepší český fotograf.&a