Hudební tipy – Cesta k jazzu

Diskuzní fórum (povinná reklama)

Kaleidoskop

Údajně v populaci tuto hudbu poslouchají čtyři procenta obyvatel. To je prý zhruba stejný počet, kolik
je gayů. Jestli ta čísla platí, nevím. Kdysi jsem to slyšel. Možná že v případě posluchačů jazzu je podíl ještě menší než gayů, protože tato muzika už dlouho není v hledáčku popularity. Ale nebylo tomu tak vždycky. Byly doby, kdy jazz hýbal rádii. Pravda, v té době jich zase tolik nebylo. Bylo to v době, kdy Louis Satchmo Armstrong – toto jméno snad některé čtenářky aspoň v dálce zaslechly – prosazoval, že jazz jako hudba musí posluchače – diváky především bavit. A jeho muzika, či spíše jeho vystoupení bavila.

Tak zkusme, jestli i vás chytne. Pro začátek jsem zvolil – a jinak to ani nejde – něco melodického. Něco, co se krásně line, příjemně se poslouchá. Možná vás překvapí, že jazz může být i příjemnou pracovní kulisou. Představuji vám kytaristu jménem Wes Montgomery. Tohoto pána nikdo asi nebude znát, protože muzikantský život už má dávno za sebou. Já jsem jej poprvé slyšel jako dítě někdy v roce 1968. Můj kamarád někde sehnal desku, kterou tento černoch nahrál s jiným černochem, varhaníkem Jimmy Smithem. Moc jsem mu ji záviděl. Dnešní příspěvek nebude sice z této desky, ale bude snad ještě příjemnější. Poslechneme si písničku Eleanor Rigby z dílny Beatles. Tak jak ji hraje Wes. Podle mne je to jedna z nejhezčích verzí zmíněné písně.

Wes Montgomery – Eleanor Rigby

http://www.youtube.com/watch?v=EZa3Supq79Y&feature;=youtu.be

Když jsem tak brouzdal po YouTube, našel jsem ještě jednu zajímavou verzi písně Eleanor Rigby. Pro změnu od muzikanta, který žije a ještě dlouho žít bude. Tedy doufám. Od fenomenálního kytaristy Stanley Jordana. Nemusíte si tuto verzi pouštět celou. Je to přeci jenom poněkud náročnější provedení a trvá přes šest minut. A to je pro uši, které jazz neznají, a tolik jim tím pádem neříká, příliš dlouhý flák. Spíše to uvádím jako ukázku jiného provedení, abych ukázal, co všechno jazzmeni se skladbami provádějí. (Když pominu šílenství hráčů „free jazzu“.) Kromě poslechu úplně jiné verze můžete obdivovat neuvěřitelnou technickou zručnost Jordanovu, nad kterou zůstává rozum stát. Aspoň zdravý.

Stanley Jordan – Eleanor Rigby

A na závěr si dáme původní verzi skladby Eleanor Rigby přímo od Beatles. Pro srovnání… I pro potěšení.

Více se múžete dočíst v celém článku Hudební tipy – Cesta k jazzu. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Kaleidoskop.

Byl příspěvek užitečný?

Klikněte na hvězdy pro ohodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Zatím bez hodnocení. Buďte první kdo příspěvek ohodnotí.

Mrzí mě to.

Pomozte to zlepšit.

Lze něco opravit? Jak? Nebo bychom měli článek smazat? Proč?

Zanechat odpověď