Jeskyně Výpustek: Žili v ní jeskynní lvi a medvědi a Němci tam vybudovali podzemní továrnu
Diskuzní fórum (povinná reklama)
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1441-0“);
Na území naší republiky neexistuje jeskyně s tak pohnutou historii, jako podzemní systém blízko Křtin v Moravském krasu. Vchody do labyrintu chodeb a dómů propastí byly přístupny od pradávna, o čemž svědčí opakované paleontologické a archeologické nálezy.
SPECIÁL: Tajemství českých jeskyní |
Poprvé je jeskyně Výpustek písemně zmiňována mastičkáři na počátku 17. století. Ucelenější popis pak dávají v 60. letech 17. století dva pánové, učený mnich M. A. Vigsius a J. F. Hertod z Tottenfeldu. Oba zdůrazňují existenci nebezpečných propastí v jeskyni, které se nikdo neodvážil prozkoumat.
Ve druhé polovině 18. století prováděl intenzivní průzkum Výpustku známý jeskynní badatel, starohrabě Hugo František Salm. Aby v podzemním labyrintu nezabloudil, značil si cestu odsypáváním plev. Prošel údajně 7 kilometrů chodeb, aniž dosáhl konce. Salmovy údaje je však nutno brát s velkou rezervou, protože jak psali jeho následovníci, tento badatel měl tendenci ve svých popisech značně přehánět. Je však pravdou, že přístupy do některých zvláště nebezpečných částí nechal Salm zazdít a zamaskovat, aby nedošlo k neštěstí. Jednalo se o části za Babickou chodbou, dnes nazývané Salmův Výpustek, které byly znovu objeveny až roku 1923.
Na přelomu 18. a 19. století vyvíjeli ve Výpustku činnost majitelé pozemků – Lichtenštejnové. Pořádali zde za svitu loučí občasné organizované výpravy a roku 1807 vznikla i první unikátní mapa Výpustku od dvorního inženýra Antonína Loly. Z Lolovy precizní mapy čerpalo v 19. století několik dalších badatelů, kteří ji používali jako podklad pro mapy své. Koncem 19. století Lolova mapa upadla v zapomnění a byla považována za ztracenou nebo zničenou. Místo jejího uložení se v loňském roce podařilo vypátrat autorovi tohoto článku.
Příběh 20. století
V jeskyni Výpustek najdete i vstup do krytu. FOTO: Petr Zajíček
První významné zásahy do přírodního charakteru podzemního bludiště Výpustku proběhly ve 20. letech 20. století, kdy zde byly těženy fosfátové hlíny. Během těžby byly zvětšeny profily prostor tak, že zanikla řada skalních přepážek a z bludiště nízkých chodeb vznikly větší prostory. Pozitivním přínosem byly rozsáhlé paleontologické nálezy koster pleistocénní zvířeny, především jeskynním medvědů a lvů.
Více se múžete dočíst v celém článku Jeskyně Výpustek: Žili v ní jeskynní lvi a medvědi a Němci tam vybudovali podzemní továrnu. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Lidé a cesty"“>Lidé a cesty.