Jiný pohled na Velikonoce: Smrt a symbolika velikonočních vajec
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Jak ukázaly události doby předvelikonoční, lidé si bez vajec svůj život těžko dokáží představit. V důsledku jejich nedostatku a zdražování se o ně téměř pobili. Vejce zkrátka je – a od počátku vždy bylo – spojené se životem a smrtí.
Ovál života
Kerberos strážící vstup do podsvětí orfických mystérií. FOTO: Michal Josephy
Spolu s příchodem jara počíná vegetační cyklus, půda se usebírá a obrozuje, což vždy patřičně vítaly a oslavovaly zejména kultury přímo závislé na „plodech Matky země“. Vejce (lat. ovum), jako symbol života a plodnosti, tento životní koloběh svým oválným tvarem věrně zpodobňuje.
K nejstarším historickým dokladům jeho rituálního používání pravděpodobně patří rytý reliéf z Persepole (cca 500 př. Kr.), na němž urození muži achameinovské dynastie nesou „obarvená vajíčka“ ku příležitosti oslavy svátku Nowruz.
Tento „Nový rok“ začínal první den jarní rovnodennosti a v Íránu se pomocí barvení a darování vajíček slaví a připomíná dodnes.
| MICHAL JOSEPHY / Pravěký facebook: sociální sítě fungovaly už před počítači |
Stvoření světa
Novodobý Vergilius a v pozadí Castel dell'Ovo. FOTO: Michal Josephy
V pohanském Římě byla vejce především součástí dionýských a orfických mystérií. V jejich jádru se skrývalo učení o stvoření světa ze zářícího stříbrného vejce, které v lůně temnoty snesla černokřídlá bohyně Noci.
Vajíčka tak sloužila temným, „podsvětním obřadům“, ale také byla rituálně používána pro posílení ochrany či k zajištění posmrtnosti životů.
Podle legendy spálil básník Vergilius (cca 1. st. př. Kr.) „magické vejce“ při opevnění hradu nalézajícího se na pobřeží neapolského zálivu, v místě, kde dnes stojí Castel dell’Ovo, který má vejce (ovo) dosud zpřítomněn ve svém názvu.
Hippokratés a ptáci
Hippokratés by „kuřeti neublížil“, naopak k jeho zrození z vejce přirovnával narození člověka. FOTO: Michal Josephy
Římané však také hojně pozorovali tvory, které vejce kladly. Ptáky. Auguři pomocí jejich letu předpovídali věci budoucí a lékaři zase byli ovlivněni hippokratovskou tradicí (cca 400 př. Kr.).
V rámci spisu De Natura Pueri bylo zrození dítěte z lůna přirovnáváno ke kuřeti, které prolamuje skořápku vejce.
| Fiesta v Mexiku se slaví do rána. S hudbou, tequilou, jídlem i slepými patronami |
Ta byla před pár lety nalezena i pod „rukou“ kosterních pozůstatků dítěte ve vatikánské nekropoli nacházející se pod někdejší Via Triumphalis.
Archeologové se na toto konto domnívají, že vejce v tomto případě představovalo symbol znovuzrození, které vykupovalo nespravedlnost předčasného konce lidského života.
Nové počátky
Vatikánská nekropole. FOTO: Michal Josephy
V Bibli se toho o vajíčkách příliš konkrétního nepíše (např. Job 6.6., Lukáš 11.12 apod.). A tak je možné se domnívat, že vejce, používané při pohanských pohřebních rituálech, v sobě neslo zárodek křesťanské ideje spojující jej s životem, smrtí a znovuzrozením Krista. Ve svém jádru totiž skrývalo potentní princip života, který probudí životní síly těch, jimž bude darováno.
Tito obdarovaní budou moci, podobně jako Kristus, „vstát z mrtvých“, jelikož prolomí skálu hrobky jako skořápku.
Více se múžete dočíst v celém článku Jiný pohled na Velikonoce: Smrt a symbolika velikonočních vajec. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Věda a poznání.