PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

Kompostování je přírodní proces, při kterém dochází k rozkladu organických odpadů působením mikroorganismů, vody a kyslíku na humusové látky. Kompostéry a kompostovací sila jsou ideálními pomocníky při kompostování. Mohou být vyrobeny z recyklovaného plastu, nebo z impregnovaného dřeva, které zajišťuje dlouhou životnost konstrukce kompostéru. Zkrátka zahradní  kompostér je nepostradatelným pomocníkem každého majitele zahrady, ať je velká, nebo malá. Kam s posekanou trávou s okrasného trávníku, vypletým plevelem z okrasných nebo zeleninových záhonů, nebo zbytky z kuchyně ? Kompostér je pro Vás ideálním řešením..

Nádoba kompostéru nemá dno (z důvodu volného styku s půdou a přístupu mikroorganismům, červů a žížal). Kompostéry bývají též opatřeny víkem s otočným ventilem pro regulaci prostupu vzduchu, bočními dvířky pro vyjímání kompostu a otvory sloužícími k provzdušňování. Účinnost kompostéru zvýšíme umístěním na slunečné místo nebo do polostínu. Kompostér potřebuje sluneční teplo k procesu odpařování a chemických reakcí nutných k rozkladu látek. Kompostér by neměl stát na velmi větrném místě, ale také ne na nevětraném místě. Neustálý přívod čerstvého vzduchu je pro bezproblémový provoz kompostéru důležitý. Pro první plnění se používá jako základní vrstvu méně skladný materiál např. nařezané větve. Do kompostéru tak proudí snadněji vzduch a lépe se odvádí přebytečná voda. Další vrstvy jsou již tvořené ze zahradního nebo kuchyňského odpadu. Je lepší, když je v kompostéru rozmanitý odpad, rychleji se pak rozkládá. Kompostér se plní postupně, ne naráz. Kuchyňské odpady obsahují vysoký podíl vody. Vždy je nutno dbát na správný přívod vzduchu a odvětrání. Suchý a vlhký odpad by se měl promíchat. Řiďte se těmito radami a budete se těšit z výsledků kompostování, ze zdraví vaší zahrádky a přispějete k ochraně přírody. Co patří do kompostéru ? Ovocné a zeleninové odpady, kávové a čajové zbytky, papír, mléčné výrobky, tráva, listí, větvičky, hobliny, popel, trus. Co do kompostéru nepatří? Maso, kosti, plasty, kovy, sklo, popel z cigeret, ryby, chleba, sýry.

Zvláštním druhem kompostování tzv. vermikompostování se využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo – vermikompost. Tento způsob kompostování ocení lidé, kteří nemají vlastní zahradu, na které by mohli kompostovat. Vermikompostér lze umístit  na chodbu, na balkón, do garáže, dílny, kuchyně, do třídy ve škole či do kanceláře, kde se teplota pohybuje do 25 stupňů Celsia. Při dodržování správných zásad vermikompostování obsah kompostéru nezapachá. Kvalita vyrobeného vermikompostu (naturhumusu) je podstatně vyšší než běžného kompostu. Vermikopost obsahuje totiž enzymy – zpracovávané biologické odpady projdou trávicí soustavou žížal, kde se tak dostanou do výměšků kalifornských žížal. Výměšky tvoří vlastní hmotu hnojiva. Enzymy obsažené ve vermikompostu po hnojení rostlin všeho druhu zvyšují úrodu (vysoko nad 15 %) a rostliny mají bohatší vzrůst. Rostliny jsou odolnější proti chorobám a škůdcům, jelikož jsou vermikompostem posílené. Enzymy umožní lepší využitelnost minerálních látek již obsažených v půdě, využitelnost minerálních látek v půdě je běžně 40 – 50 %, s obsahem enzymů z vermikompostu je jejich využitelnost v půdě 80 – 90 %. Vermikompost je podstatně dokonaleji zpracovaný než běžný kompost. Biologický odpad je navíc zpracováván kalifornskými žížalami i během zimy, takže na jaře je podzimní kompost již zpracován na vermikompost (naturhumus).Rychlost zpracování záleží na poměru hmotnosti počáteční násady a hmotnosti biologického odpadu.

Kuchyňské kompostéry jsou malou variantou klasických kompostů, které známe především z rodinných domů. Kuchyňské kompostéry jsou unikátní i tím, že na rozdíl od svých větších variant nejsou silně zapáchající.