PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

Lidé a cesty“ />

Nejslavnější poprava gilotinou: smrt krále Ludvíka XVI.

Dnes máme televizní noviny a nekonečné seriály, v 18. století stejnou úlohy hrály veřejné popravy. Lidé si při nich vybili emoce, zanadávali na režim a potěšilo je, že alespoň občas vyhraje spravedlnost. A navíc – viděli na vlastní oči krev a umírání.

Ve Francii se nejčastěji věšelo, v některých departementech však fungovaly i krutější způsoby – například čtvrcení pomocí koní. Šlechtici a další privilegované skupiny měly výhodu; mohly si zvolit bezbolestnou popravu mečem. 

Když byl starý francouzský režim smeten revolucí roku 1789, začalo se vše „narovnávat“. Mizely společenské rozdíly mezi stavy, vše staré muselo zmizet. Nebylo tedy myslitelné, aby lidé i nadále umírali různými způsoby. Hledal se způsob moderní, spolehlivý a současně bezbolestný. 

Jedním z těch, kdo nový, lidštější, způsob popravy prosazovali, byl lékař Joseph Ignace Guillotin. Talentovaný muž s literárním talentem do veřejných záležitostí promlouval ještě za starého režimu, při revolučních událostech seděl v parlamentu. Na starost si vzal to, čemu rozuměl nejvíce – zdravotní reformu. Mezi spoustou jiných návrhů, s nimiž přišel, byl i jeden, který se věnoval popravám. Během debaty o trestech smrti navrhl, aby byli všichni popravováni stejně – useknutím hlavy pomocí jednoduchého mechanismu. Guillotin argumentoval tím, že pokud budou tresty stejné pro všechny, budou lidé více poslušní zákonů.

Celá situace je velmi paradoxní. Guillotin byl totiž vášnivým odpůrcem trestu smrti. Doufal jen, že když se v prvním kole zavedou dostatečně humánní tresty, povede to brzy l jejich úplnému konci. V dalším návrhu se pokusil prosadit, aby popravy nebyly tak veřejné jako v minulosti – snažil se omezit přítomnost žen a dětí na nich. Obě tyto skupiny se totiž oprav oběšením rády zúčastňovaly; děti přitom svačily, pařížské parukářky a rukavičkářky údajně zase uzavíraly sázky, jak dlouho bude odsouzený bojovat o život.

Guillotin byl sice vynikající lékař, ale o to horší řečník. Například 1. prosince 1789 při debatě prohlásil: „Nyní, se svým strojem, bych vám mohl useknout hlavu během mrknutí oka; ani byste to neucítili!“ Jako argument to nebylo ideální – ale Guillotin se díky tomuto výroku rychle zapsal do paměti Francouzů. Přestože sám stroj na zabíjení nevymyslel, byl s ním od té doby už navždy spojený.

Postupně se objevovala i různá vylepšení, jako například tato dvojgilotina.

Více se múžete dočíst v celém článku Kterak odpůrce trestu smrti vymyslel gilotinu. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Lidé a cesty"“>Lidé a cesty.