Magie svatojánské noci
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Autorka Jarmila Gričová
se astrologií zabývá už dvacet let. Navštěvovala kurzy Borise Jaroše, Petra Rastokina a kurzy pro pokročilé Antonína Baudyše seniora. V letech 1999-2003 absolvovala v Polsku kurzy Leona Zawadzkého a získala zde titul profesionální astroložky.
Je autorkou dlouhé řady astrologických kalendářů, překládá astrologickou a ezoterickou literaturu. Na internetu vede vlastní astrologickou poradnu. Kromě astrologie má ráda tlusté romány, rakvičky se šlehačkou a rodinná vyprávění, která jsou pro astrologa tou nejlepší školou.
O tom, že svatojánská noc v sobě skrývá temná tajemství, se většina z nás dozvěděla už v sedmé třídě, kdy se v rámci českého jazyka rozebírala balada Toman a lesní panna. Všechno, co se k této noci váže, se odsoudilo jako pověra, moderního člověka nehodná – aniž by přednášející paní (za mých let soudružka) učitelka vzala v úvahu, že jde o tradici daleko starší, než je náš letopočet.
Jak to tedy se svatojánskou nocí je? Co se v ní dá najít, nebo naopak – o co se v ní dá přijít?
Svatojánská noc se váže na letní slunovrat. Slunce se dostane nejvíce na sever, tedy na obratník Raka, a začne opět couvat směrem k rovníku. Den, který se do slunovratu prodlužoval, se zkracuje.
Otevírání pokladů
Ve slovanské tradici se má za to, že jde o noc, kdy ožívají tajemné síly a země vydává své poklady. Na to, abyste poklad nalezli a on vám při doteku nebo jen při pohledu nezmizel, musíte při sobě mít květ zlatého kapradí, které vykvétá právě a jenom této noci. Pokud ho však najdete, nemyslete si, že stačí natáhnout ruku a kapradí si vzít! Technologie jeho získání je podstatně složitější: je potřeba, abyste pod něj dali bílý šat, do kterého květ spadne. Ten, který ho však získá, má na zbytek života vystaráno: je neviditelný, rozumí řeči zvířat, rostlin a stromů, má ve všem štěstí a nakonec objeví i ten poklad. Když ho však najde, má si vzít jenom tolik, kolik unese, protože jinak je jeho osud neblahý.
Zázračná uzdravení
Další tradice, která se se svátkem sv. Jana spojuje, jsou svatojánské ohně. Pálily se na kopcích kolem vesnice, kolem nich se tančilo a hrály se nejrůznější hry. Ohněm se potom prohazovaly věnečky z devatera kvítí. Pokud někdo trpěl bolestmi hlavy nebo očí, stačilo, aby se na oheň podíval skrze věneček uvitý z černobýlu, a rázem měl od chorob na celý další rok pokoj. Na konci se skákalo přes oheň, což přineslo skokanovi nejenom zdraví, ale z výšky skoku se ještě soudilo, jak vysoký bude mít len.
- Když přes oheň skočili dva, kteří se drželi za ruce, znamenalo to pevné a věrné manželství.
Nechejte si zdát o tom pravém
Když však žádná známost nehrozila nebo si děvče nebylo jisto, koho z nápadníků si má vybrat, sáhlo se k účinnější přírodní magii: v předvečer svátku (tedy 23. června) si natrhala devatero kvítí (jejich složení se podle krajů mění), následně si z nich uvila věneček a ten si dala na noc pod polštář. Vyvolený se potom zjevoval ve snu.
Více se múžete dočíst v celém článku Magie svatojánské noci . Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Astrologie.