Mějme rádi zvířata
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Nedávno jsem se seznámila s člověkem, který mi prostě nesedl. Ani já jemu. Při povídání jsem čelila šikovným slovním útokům, tzv. zkouškám, jak dokážu na jeho slova před všemi reagovat, a jestli to ustojím. Ještě než jsme se spolu začali bavit, přišel mi ve tváři studený a bezcitný. Když se smál, smála se mu jen pusa, ale oči ne. Smích měl hodně výrazný, hlasitý a dominantní. Vzápětí úsměv na rtech spadl jakoby nic a mluvil dál bez zbytku emocí z předešlého smíchu. To mi dávalo signál, že se asi nejedná o vyrovnaného člověka.
Při dalším setkání jsem se dozvěděla, že nesnáší zvířata. Prý jsou špinavá, neposlouchají, obtěžují. Nikdy žádné neměl. A tak bych ráda všem vzkázala, aby vedli své už malé děti k lásce ke zvířeti, ke slabšímu. Od mala jsme doma měli kočky, psy, rybičky, králíky, jezdili jsme s rodiči za zvířaty na výlety. Doma jsme nikdy neměli extra naklizeno, bylo tam ale útulno, teplo a zvířata nám svojí přirozenou silou dala vědomí, že my lidé zdaleka nejsme na zemi sami a měli bychom mít ke všemu, co žije s námi, úctu. Naučila nás taky být jemnými, starostlivými a vnímavějšími. Možná, kdyby onen člověk žil od mala se zvířetem, dnes by byl jemnější a ohleduplnější. Přirovnala bych to k tomu, že když malé dítě začne tahat kočku za ocas, protože to prostě zkouší a nemá ještě tolik rozumu, tak tím, že mu rodič řekne a vede ho rozumně k tomu, že kočka je malá a slabší, a proto se k ní musíme chovat hezky, v životě to pak možná plynule přejde do fáze, kdy se k ostatním lidem bude chovat lidštěji a s pokorou právě po zkušenosti se zvířaty.
Sledujme denně aspoň pár minut třeba ptáčky ve stromech u našich obydlí, kočku popelící se na hlíně, šťastného psa na louce. Je to ten nejlepší způsob, jak se ze všech starostí a stereotypů nezbláznit a jak přijmout optimismus do naší duše 🙂 Zvířata a příroda nám dávají sílu, odpovědi na spoustu otázek, které člověk, často nerozumný tvor, potřebuje a může získat.
Více se múžete dočíst v celém článku Mějme rádi zvířata. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Od čtenářek.