Měnící se tvář Grónska. Klima i turisté přetváří zemi ledu
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Grónsko, stejně jako celá Arktida, prožívá v posledních letech bouřlivé změny. Dochází k nim nejen díky globálnímu oteplování, ale i kvůli mnoha jiným aspektům, jako je přechod místních obyvatel od tradiční lovecko-sběračské společnosti k běžnému západnímu stylu života, zvýšená míra turistiky i přítomnost mnoha zahraničních vědců snažících se získat o tomto mizejícím světě co nejvíce informací.
VLEVO: Monumentální pohoří nad jezerem Innajuattoq v podvečerní náladě. VPRAVO: Večerní duha nad jezerem Innajuattoq.
Pro pochopení, proč dochází ke změnám zrovna v Arktidě, je třeba na ni nahlížet jako na celek. Na konci 19. století vrcholila zhruba tisíc let trvající Malá doba ledová. Od té doby dochází k postupnému oteplování celé planety. Tyto změny jsou nejvíce patrné právě v polárních oblastech, zejména pak v Arktidě. Ta je totiž na rozdíl od Antarktidy otevřený systém. Oceánské proudění i proudění vzdušných mas v severoatlantické oblasti snadno zasahuje hluboko do nitra Arktidy, a ovlivňuje tak výrazně tamní klimatické podmínky. Arktida tedy slouží jako jakási pufrační oblast udržující stabilní klima celé planety, byť za cenu bouřlivých změn uvnitř sebe samé.
Změny klimatu a Grónsko
Klimatické změny spolu s otevřeností arktických biosystémů pak generují přímo revoluční změny v oblasti živé přírody. Dochází ke kolonizaci arktických biotopů novými druhy organizmů od bakterií a sinic až po vyšší rostliny a živočichy. Postupné mizení starých biotopů pak provází mizení původních druhů, případně jejich přesun do stále severnějších oblastí. Ani Grónsko se těmto změnám nemůže vyhnout.
Oteplení klimatu otevírá cestu k využití tamního nerostného bohatství. I běžný turista zaznamená už v palubním časopise letadla směřujícího do Grónska popisy mnoha ambiciózních plánů týkajících se těžby ropy v šelfových mořích, minerálů v odledněných oblastech, výstavby hydroelektráren na prudkých ledovcových řekách a dalších podobných projektů.
Když zamrzne vodka, tak je špatně. Rozhovor s polárníkem Miroslavem Jakešem
Zlepšuje se i celková infrastruktura a dostupnost Grónska. Národní letecký přepravce Air Greenland funguje sice už od roku 1960, ale teprve od konce 90. let minulého století provozuje pravidelné spojení mezi Grónskem a Dánskem. V sezóně přepraví každý den do Grónska několik stovek turistů. Malý terminál v Kangerslussuaqu, jediném mezinárodním letišti největšího ostrova světa, jen tak tak pojme všechny cestující, kteří vystupují z naplněného Airbusu 330-200. Joan, starší anglická dáma čekající na odbavení svého letu, tráví v Grónsku už asi dvacáté léto. S úsměvem pozoruje hemžení lidí na letišti. Říká, že ještě před několika málo lety bylo turistů daleko méně. Mezinárodní let ale v Kangerslussuaqu přistává jen jednou denně, a tak se turisté rychle rozprchnou a na letišti zavládne opět pohodová atmosféra, typická pro odbavování vnitrostátních letů.
Turistický ruch v Grónsku: 40 lidí za rok
<a class="img" href="http://www.national-geographic.cz/fotogalerie/gronsko-1512/32048#14" title="Z