PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

Nevím, komu bych si mohla postěžovat. Mám zaměstnání, které je dobře placené na to, abych mohla splácet hypotéku a ještě mi zbyly nějaké peníze. Ale cítím se v něm jako hadr na podlahu. Vím, že spousta lidí nemá žádnou práci, takže je mi hloupé si stěžovat, ale kdybyste věděli, jak každé ráno trpím, když mám odejít z bytu!

Moje nadřízená, což je zároveň majitelka firmy, je totiž blázen. Já vím, že to říká spousta lidí o kolezích v práci a vlastně to nemyslí jinak, než že se ti lidé občas chovají divně. Ale moje šéfová je opravdu psychopat, skutečný případ pro psychiatra.

Někdy mě až mučí

Neumíte si představit, jaké je to pro mě peklo. Každý den ráno zvracím. Vím, že bych měla snídat, abych se posílila, ale já nejsem schopná vzít do pusy nic jiného než vodu – a to ještě hned běžím na záchod, protože ji v sobě neudržím, jakou mám žaludeční neurózu. Chodím do práce radši o půl hodiny dřív, abych zkontrolovala, jestli je všechno tak, jak to má ráda, ale stejně se jí nikdy nezavděčím.

Problém je v tom, že ona nikdy neřekne přesně, co chce. Kdyby mi zadávala přesné příkazy a úkoly, dokážu je vyplnit bez problému. Ale ona všechno říká jenom tak napůl!

Třeba že mám zavolat tomu právníkovi, co s ním minulý týden mluvila, a říct mu, že ta dohoda platí. Jenomže ona minulý týden jednala se třemi právníky, takže se jí musím zeptat, kterého má na mysli. Ale to na mě hned ledově vyjede, že předpokládala, když mi tu práci dávala, že mám v hlavě mozek. A mučí mě takhle nejmíň pět minut, než mi milostivě řekne, koho myslela.

Hodně jsem zhubla

A to je jenom jeden příklad, takhle to chodí celé dny. Kromě toho jí musím dělat vysloveně služku, třeba nosit věci do čistírny nebo boty do opravny. A to mám, prosím, vysokou školu! Ale dobře, třeba to tak má být, ale já jsem strašně vynervovaná z toho jejího věčného ponižování. A taky nikdy nevím, jestli náhodou nezačne ječet. Už jsem byla svědkem několika scén, které měla s mými kolegy, a řeknu vám, že to už bych asi vůbec nevydržela.

Včera zrovna mě strašlivě sjela za to, že jsem nezvedla telefon, když volala její matka. Jenže já jsem se už prostě musela jít vyčurat, už jsem seděla v kanceláři bez přestání šest hodin. A to jsem se nešla ani najíst. A víte, co důležitého její matka chtěla? Říct, že si koupila novou kabelku!

Já nevím, jestli dobře popisuju, proč jsem z toho tak na mrtvici. Ale když máte takový stres každý den devět až deset hodin – protože nikdy nevím, kdy se v práci zjeví a kdy odejde, a nesmím si dovolit tam nebýt – tak už toho máte dost. Jedinou výhodou je, že jsem zhubla a moc mi to sluší. Ale když si k tomu přidáte ztrhané rysy, tak zase nic moc…

Nemůžu si dovolit přijít o práci

Více se múžete dočíst v celém článku Moje šéfová je psychopat. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Příběhy.