Návrat do Arkansaské delty. EXKLUZIVNĚ PRO NG
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Průmyslové zemědělství jejich kulturu vymazalo a zanechalo tady jen nekonečnou oblohu a málo lidí. Eugene Richards dokumentoval tento svět před čtyřiceti lety. Teď se vrací na místa, kde jeho fotografie vznikaly.
Náš vůz jede po dvouproudové silnici v Arkansaské deltě a znenadání se vynoří vzpomínka – fotograf jde opět přes pole. „Muselo se to stát tady někde blízko,“ říká a se smutkem v očích se dívá z okénka. Za zoranou půdou jsou zbytky pachtýřovy chatrče, která vinou mechanizace z posledních sedmdesáti let ztratila smysl. „Jdeme s Dorotheou přes zorané pole, abychom navštívili lidi, kteří tu chatrč obývali,“ říká fotograf tichým hlasem. „A pak mě spatří pilot práškovacího letadla, prudce se snese dolů a vypustí na nás nádrž chemikálií. Dorothea je celá zmáčená.“
Lidé z Arkansasu
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1519-0“);
Zarazí se. Žena, která s ním v oné chvíli byla, se stala jeho manželkou. Později onemocněla rakovinou prsu a on si stále kladl otázku, zda s tím měla něco společného ona sprcha chemikálií. Slunce jasně svítí, zplanělá vistárie se vine po stromech při okraji silnice a její světle fialové květy visí dvanáct metrů nad zemí. Dubnový vzduch je svěží s náznakem deště a lesíky jako by se opíjely jarem. Za úsvitu se nad zemí ženou nízké mraky, potom se objeví slunce a Eugene se vrací zpět. „Je to tak. To je vše, nač si z toho dne vzpomínám.“
Fotograf je běloch, který přišel z Bostonu do malého města Augusta během hnutí za občanská práva ke konci šedesátých let. Dnes věří, že to byla nejdůležitější doba v jeho životě. Byl členem VISTA (Dobrovol