PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1538-0“);

Rozsáhlý jeskynní systém situovaný v okrajové části městyse Sloup v severní části Moravského krasu se utvářel ponornou činností Sloupského potoka. Podstatná část dvoupatrového jeskynního labyrintu byla známa odnepaměti. Podzemní prostory byly volně přístupné, o čemž svědčí nálezy pravěké zvířeny i člověka.

Návštěva z císařského dvora

Staré skály – tak se nazývala sloupská část celého systému, která byla lidem přístupná. Byla navštěvována místními lidmi, zvědavci a dobrodruhy. První písemná zmínka  o jeskyních u Sloupu pochází z roku 1669 od J. F. Hertoda z Todtenfeldu. Nejzajímavější historická událost se však vztahuje až k roku 1748, kdy jeskyně prozkoumal a popsal dvorní matematik a fyzik císařského dvora ve Vídni Johan Antonius Nagel. Prostoupil nejen všemi dostupnými prostorami horního patra, ale nechal se spustit i do patra spodního v tzv. Stupňovité propasti. Malíř Beduzzi, který jej doprovázel, průzkumy dokumentoval unikátními kresbami.

Roku 1800 pak vznikla první mapa Sloupských jeskyní. Jejím autorem byl K. Süsz, který ji nakreslil na příkaz starohraběte Hugo Salma, též známého krasového badatele. V průběhu 19. století se Sloupské jeskyně stávaly daleko častěji předmětem průzkumů a výzkumů. Např. Jindřich Wankel zkoumal podrobně prostory spodního patra protékané aktivním podzemním tokem Sloupského potoka. Objevil tak řadu nových částí systému.

Nejkrásnější je Eliščina jeskyně

Eliščina jeskyně byla skutečným objevem. FOTO: Petr Zajíček

Více se múžete dočíst v celém článku Nejdelší trasa naším podzemím vede Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi . Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Lidé a cesty"“>Lidé a cesty.