PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1440-0“);

V době, kdy k objevu došlo, se ještě tradovalo, že mayské (a obecně mezoamerické) pyramidy sloužily pouze jako obřadní prostory, a nikoli pohřební stavby (dokonce se v tom spatřoval jejich hlavní rozdíl oproti pyramidám starého Egypta). Nález Pakalovy hrobky byl proto o to více šokující a Albertu Ruzovi přinesl ve svém oboru nesmrtelnou slávu.

Vzhledem k situaci Ruzův tým s existencí nějakých vnitřních prostor pod pyramidou vůbec nepočítal – jeho úkolem bylo především Chrám nápisů restaurovat. Během prací Ruz v r. 1948 objevil, že jedna z kamenných desek v podlaze chrámu na vrcholu pyramidy jde zvednout, a s úžasem pod ní nalezl zasypané schodiště vedoucí kamsi do nitra stavby.

Stovky let skrytá prostora vydává své tajemství

Obtížné vyčištění chodby trvalo celé čtyři roky a archeologové se po celou dobu mohli jen dohadovat, kam vlastně příkré schody vedou. V roce 1952 se konečně dostali k těžkým kamenným dveřím, do kterých vyvrtali otvor, aby se mohli podívat, co leží za nimi.

Tehdy padl zrak Evropana poprvé na těžkou vápencovou desku zdobenou slavným reliéfem, která pokrývala sarkofág nejmocnějšího krále Palenque. Když desku zvedli, nalezli jeho kostru ozdobenou zelenými drahokamy, s tváří pokrytou propracovanou jadeitovou maskou. Královo jméno se vědci dozvěděli o léta později, když byly rozluštěny nápisy v chrámu i v hrobce.

Kresba z poklopu Pakalovy hrobky. FOTO: Wikimedia

Otazníky kolem vznešeného mrtvého

Samozřejmě kolem slavného objevu se objevilo i mnoho kontroverzí. Hlavní z nich zřejmě spočívá v tom, že podle nápisů mělo Pakalovi být přes 80 let, zatímco tělo v hrobce je pravděpodobně podstatně mladší – analýza kostí i zubů ukázala, že zřejmě patřilo muži zhruba čtyřicetiletému.

Způsob, jakým vědci tento rozpor interpretovali, se různí. V zásadě můžeme buď skládat více víry v analýzu kostry a prohlásit nápisy za zmanipulované nebo přímo nepravdivé, anebo lze věřit naopak nápisům, a pak nezbývá než konstatovat, že tělo v hrobce Pakalovi vůbec nepatří.

Jsou ale i tací, kteří se snaží smířit obě fakta – například prohlašují, že kosti mohou působit „mladším“ dojmem kvůli odlišnému životnímu stylu elity či kvůli neobvyklé zachovalosti, která ostatně Pakalovi právě umožnila dožít se tak vysokého věku.

Dalším možným vysvětlením paradoxu je, že se za jménem „Pakal“ skrývá ne jedna, ale dvě osoby, které vládly po sobě a byly chápány jako osoba jedna. Těžko říct, jaká je realita – pravdu se už možná nikdy nedozvíme.

A jak Pakal vypadal? Podívejte se na video, kde se vědci snaží jeho podobu zrekonstuovat (zdroj: Národní antropologický a historický institut / INAH):

Úvodní foto: Wikimedia Commons

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Více se múžete dočíst v celém článku Největší objev mexické archeologie všech dob slaví 60. výročí. Dodnes je však velkou záhadou. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Věda a poznání.