PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

Malé holčičce v mém nitru se rázem rozzářily oči a pusinka se otevřela dokořán. Jako kdybych zase slyšela, jak mi mamka říká: „Zavři tu pusu nebo ti do ní vletí moucha!“ – Letmá vzpomínka na doby dávno minulé.

Své vlastní panenky prý pro tuto výstavu zapůjčily některé místní ženy a jedna paní-důchodkyně je oblékla do vlastnoručně vyrobených šatiček, kloboučků, botiček a dalších doplňků pečlivě vypracovaných do posledního titěrného detailu. Je to prý její koníček. Velká čest řemeslné zručnosti této paní.

Panenky mě vrací do dětství velice živě. Je zřejmé, že je sem zapůjčily mé věkové vrstevnice. Koukám, jestli nenajdu stejnou panenku, kterou jsem kdysi vlastnila. Moc velký výběr v hračkářství tehdy nebyl. – Není tu. – Skoro s úžasem zjišťuji, že všechny zde vystavené a vyšňořené panenky jsou mladší, než bývala ta moje mrkačka, která dokázala nahlas brečet a s určitou pomocí i svým způsobem chodit. Kdyby jí kdysi moje mladší sestra neostříhala řasy, vlasy a nesnažila se jí vyoperovat brečící zařízení z jejího bříška, a nezpůsobila tak její celkovou destrukci, jednalo by se už o muzeální kousek. Chudák můj bručící plyšový medvěd. I jeho potkal podobný osud. Tenkrát jsem se zajímala už o kluky, ne o hračky.

Radši nepřemýšlím nad tím, že i hračky mají svůj život a v noci, když děti spí, prožívají svá vlastní dobrodružství, a pak jednou nepotřebné, opuštěné, smutné leží na smetišti zavalené odpadky. Určitě bych svou panenku jen tak neopustila nebýt „lékařských pokusů“ mé sestry-malé drsňačky a radikálního úklidu mé matky. Škoda – mrkačka mohla být teď za princeznu na výstavě. „Drsňačku“ nakonec omlouvá to, že se z ní stala zodpovědná zdravotní sestra.

Více se múžete dočíst v celém článku Panenky v našem městečku. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Od čtenářek.