PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

Lidé a cesty“ />

Tři nejslavnější stavby, které daly Pekingu jeho moderní tvář, totiž mají s ptáky mnoho společného. Ale začněme pěkně popořadě… 

Během kulturní revoluce, kdy se předseda Mao rozhodl Čínu zmodernizovat, se na Peking poněkud zapomnělo. Nejvíc se bouralo – to odnesly především staré čtvrti úzkých uliček nazývaná huttongy. Stejným způsobem vzniklo největší náměstí světa Tchien-an-men. Ale s moderní, opravdu reprezentativní architekturou se v Pekingu začalo až v 80. a hlavně 90. letech 20. století. Největší perly slavných architektů však pocházejí z doby olympijských her. Tehdy se vláda rozhodla, že ze zaprášeného šedivého města udělá zářivou moderní metropoli, která ukáže celému světu, že Čína je velmocí třetího tisíciletí. Povedlo se to? 

Čína je země falešných značek. Srovnejte originály a padělky

Národní stadion neboli Ptačí hnízdo

runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1327-0“);

První a nejstarší „ptačí“ stavbou v Pekingu je Národní stadion. Právě na něm proběhlo slavnostní zahájení olympiády roku 2008 a také se zde konal závěrečný ceremoniál. Stadion získal přezdívku podle tvaru – nosníky tvoří dohromady strukturu, která víc než připomíná ptačí hnízdo. 

Stadion je to opravdu monumentální, vejde se na něj asi 91 000 diváků. V explozivně rostoucím Pekingu ho však téměř nenajdete – ve městě neustále roste tolik vysokých staveb, že se mezi nimi relativně nízký stadion ztrácí. Stavba vznikla ve spolupráci čínského umělce Ai Weiweie a švýcarského studia Herzog & deMeuron. 

Úmyslem bylo, aby stadion skloubil dohromady tradici čínské architektury a moderních směrů stavitelství. Na čínskou tradici odkazuje zdánlivě náhodně se překrývající systém podpěr a trámů, který má při pohledu z dálky připomínat rozpraskanou čínskou keramiku. V budově se také odráží mnoho prvků čínské numerologie a také zásad feng-šuej. Postavit tento kolos trvalo 7000 dělníkům přes tři roky, a to přesto, že pracovali 24 hodin denně. Obyvatelé Pekingu jsou na stadion náležitě hrdí. „Zatímco budova CCTV je triumfem technologie, Ptačí hnízdo je vítězstvím myšlenky,“ říká se často. 

Připomeňte si, jak vypadal zahajovací ceremoniál letních olympijských her 2008:

Budova CCTV neboli Ptačí nohy

runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1326-0“);

Oč víc si lidé váží stadionu, o to méně jim k srdci přirostla budova Čínské státní televize. Stavěla se 10 let a výsledkem je 234 metrů vysoké monstrum, které se většině obyvatel Pekingu vůbec nelíbí. Sice ho vytvořil renomovaný tým architektů z Německa (Ole Scheeren) a Nizozemí (Rem Koolhaas), ale do okolí příliš nezapadá. I mezi ostatními vysokými budovami v Pekingu CCTV trčí až příliš vysoko, ale největším problémem je tvar věže. 

Budova si získala rovnou dvě přezdívky. Ta slušnější stavbu označuje za „Ptačí nohy“ – věž je tak jakýmsi doplňkem k Ptačímu hnízdu. Ta méně lichotivá přezdívka, ale o to více používaná, je „Trenýrky“. Přesně tento tvar totiž při pohledu zespodu budova má… I mnoho architektů tvrdí, že stavba CCTV je vítězstvím architektury nad člověkem. Jedním z mnoha problémů stavby je to, že je tak vysoká, až není vidět. Ve věčném a velmi hustém pekingském smogu se horní část stavby ztrácí, zezdola jsou tedy vidět jen dvě kuří nohy…

O proměně Hongkongu si můžete přečíst v červnovém čísle National Geographic.

Aby se vůbec obří věž udržela na nohou, museli stavaři postavit velkou podzemní základnu, která zabraňuje tomu, aby dům nakláněl, nebo dokonce přepadl na jednu stranu. Také zlomený tvar věže má symbolický význam. Má připomínat, jak dramatický zlom se odehrál v poslední době v Číně a jak nakročená do budoucnosti tato země je. Hlavním problémem této stavby však není její vnějšek, ale spíš to, co se zevnitř vysílá. Všech 22 kanálů s miliard