PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

Lidé a cesty“ />

FOTO: Jana Boemer

Každá má cesta byla řízena místním jídlem. Řadu zemí jsem nenavštívila jen proto, že jsem neměla ráda místní kuchyni. Nezapomenutelné byly vždy obchodní cesty, které směřovaly (na rozdíl od mých soukromých cest) do velkých metropolí, jako New York, San Francisco, Amsterdam, Řím nebo Paříž, kde byl výběr restaurací nepřekonatelný.

Milovala jsem každoroční povinnost účastnit se veletrhu Paris Photo, když jsem mohla večer brouzdat ulicemi s mlsným jazykem a hledat to nejlepší. V Paříži nakonec zůstaly dvě stálice, kam jsem mohla vždycky zavítat a spolehnout se na perfektní kvalitu.

Hmmmm… foie gras ve smetanovém bujónu v restauraci La Poule au Pot nebo nepřekonatelné mušle v Academie de la Biere, které kuchař vařil v obrovském hrnci v nejmenší kuchyni, jakou jsem kdy viděla.

Jak se trpí v ráji

FOTO: Jana Boemer

Přestěhováním do USA, a k tomu na malý havajský ostrov Kauai, jsem byla odsouzena trpět a zoufale toužit po všech těch lahůdkách života. Sny o jitrnicích v restauraci Lokál v Praze nebo touha po mlíčku v tubě či po ještě teplém chlebě Šumava za rohem u galerie začaly můj žaludek svírat silou neuskutečněné lásky.

Ráno jsem se probouzela s obrázky o jídle a večer jsem chodila s myšlenkami na pochoutky spát. Nemohla jsem si ani semtam nechat něco přivézt od mých přátel, protože na ostrovy se nesmí dovážet téměř nic, aby se k nám nezavlekli parazité a škůdci.

Jitrnice, které jsem jedla doma nanejvýš jednou do roka, najednou zabraly nejdůležitější místo ve schránce velkých přání.

Jak se vaří v ráji

Více se múžete dočíst v celém článku Střípky z ráje: Touha po jitrnicích na Havaji. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Lidé a cesty"“>Lidé a cesty.