TITAN: kniha, která předpověděla tragédii Titaniku 14 let předtím, než k ní došlo
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Na začátku dubna vyrazila luxusní loď na plavbu přes Atlantik. Cestovalo na ní 3000 cestujících, ale loď měla záchranné čluny jen pro třetinu z nich – to však vůbec nevadilo, parník byl totiž údajně nepotopitelný. Během plavby však loď narazila na ledovec a šla ke dnu; většina cestujících i posádky utonula.
Tato loď jmenovala Titan a povídka o ní vyšla roku 1898, tedy celých 14 let před tím, než na svou první a současně poslední plavbu vyrazil Titanic.
Knihu Futility (Zbytečnost), v níž se Titan potopil, napsal nepříliš známý spisovatel a bývalý námořník Morgan Robertson. Trefil se v neuvěřitelném množství detailů. Jak je to možné? Měl snad geniální schopnost předvídat? Podívejme se nejprve, v čem se Robertson trefil, a kde střílel mimo:
| Shoda | Neshoda |
| Titan i Titanic byly přibližně stejně velké: Titanic jen o 20 metrů větší než Titan. | Titan plul z USA do Británie, Titanic opačným směrem. |
| Titan i Titanic ztroskotaly poblíž Newfoundlandu. | Na Titanu zemřeli kromě 13 lidí všichni, na Titaniku přežilo asi 700 osob. |
| Příčinou ztroskotání byla srážka s ledovcem. | Na Titanu se vešlo do záchranných člunů jen 500 osob, na Titaniku přes 1000. |
| Loď byla údajně nepotopitelná a nemělo dost člunů. | Titan plul už potřetí, Titanic jen jednou. |
| Srážka s ledovcem je téměř stejná. | Titan měl jen devět komor, Titanic patnáct. |
| Titanic plul rychlostí 24 uzlů, Titan rychlostí 25 uzlů. | Nic dalšího jsme nenašli. |
Šlo o synchronicitu?
Psychonalytik Carl Gustav Jung je autorem termínu synchronicita. Zavedl ho jako označení pro příčinně nevysvětlitelné setkání dvou nebo více událostí v čase, které tím získávají zvláštní význam. Podle jiných interpretací se takto vysvětluje zásah vyšší moci, osudu, B(b)oha nebo mimosmyslových schopností. Příapad Titanu k tomuto vysvětlení sklouzával od doby, kde se existence této knihy stala známou.
Celé to má však několik problémů. Roberston knihu sice vydal roku 1898, ale opravdu populární se stalo až její vydání z roku 1912 – to vyšlo až po potopení Titaniku. Roberstson pro ně řadu čísel i příhod upravil tak, aby byla shoda mezi oběma příběhy ještě nápadnější. Právě z upraveného vydání cituje většina záhadologů, kteří se diví fantastické podobnosti obou příběhů. Přitom k pocitu úžasu bohatě stačí i původní, starší verze…
Kdo vlastně byl Morgan Robertson? Můžeme najít odpověď v jeho osobě? Popravdě těžko… Roberston se většinu života živil jako námořník, na oceánech strávil přes deset let. Dokonce o sobě tvrdil, že je vynálezcem periskopu, což však byla slušně řečeno nepravda. Přesto měl s loděmi spoustu zkušeností, které dokázal přenést i do své knihy. Současně byl ale také zapálený spiritista – alespoň to o sobě tvrdil v novinových rozhovorech. Několikrát novinářům přiznal, že myšlenka Titanu nevyšla z jeho hlavy, že vlastně jen zapisuje hlasy, které mu ji přinesly…
Je velmi pravděpodobné, že to byl od Roberstona chytrý, dnes bychom řekli marketingový, tah. Amerika byla spiritismem na počátku století posedlá – bylo to téma, které svou popularitou odpovídalo dnešnímu Facebooku. Říct, že zápletka knihy pochází ze spiritistické seance, znamenalo zvýšení počtu čtenářů – a tedy snadný zisk. Roberston si ho však dlouho neužil, zemřel už roku 1915 na předávkování rtutí; tou se tehdy léčily neduhy od kapavky až po rýmu.
Více se múžete dočíst v celém článku TITAN: kniha, která předpověděla tragédii Titaniku 14 let předtím, než k ní došlo. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Technika.