Umírá mozek na osmitisícovkách? Většinou ano, ale Radek Jaroš je výjimkou potvrzující pravidlo
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Působení vysoké nadmořské výšky na lidský mozek – výzkum s horolezcem Radkem Jarošem – díl II.
Pro zkoumání působení vysoké nadmořské výšky na lidský mozek jsme ve spolupráci s Radkem Jarošem využili nejdříve zobrazovací metodu MRI (magnetickou rezonanci) a pak sérii neurokognitivních testů.
1- díl: Na osmitisícovkách mozek umírá. Na výzkumu se podílí i Radek Jaroš
Jiný mozek?
Radek Jaroš s Jirkou Trávníčkem na cestě na Annapurnu. FOTO: radekjaros.cz
Magnetickou rezonanci Radek Jaroš podstoupil nejdříve několik týdnů před expedicí a pak tři týdny po dosažení vrcholu Annapurny (8 091 mn.m.).
Vzhledem k tomu, že horolezec absolvoval na osmitisícové vrcholy patnáct expedic, a je známo, že s pobyty ve vysoké nadmořské výšce mozková tkáň velmi často ubývá, s napětím jsme očekávali, co nám vyšetření ukáže.
| SPECIÁL: Osmitisícovky Radka Jaroše |
První snímek byl však zcela bez odchylek od normálu, nebyly na něm znát žádné změny, které se někdy objevují po pobytu ve vysokých horách.
Testování paměti, postřehu a soustředění v zóně smrti
Radek Jaroš dále absolvovat dvě série testů. První série byla rozdělena na tři části – první část vyplňoval před odjezdem do vysokých hor, druhou část dělal ve výšce nad 7 000 metrů nad mořem a třetí část pak vyplňoval čtyři dny po dosažení osmitisícového vrcholu.
Tato první série byla složena z úloh, které byly ve všech třech skupinách navzájem srovnatelné. Jednalo se o jednoduché početní příklady, bludiště, srovnání obrázků, popisy obrázků, hledání sedmi rozdílů a podobně.
Cesta na Lhotse, jednu ze 13 osmitisícovek, na které Radek vylezl. Bez kyslíkových přístrojů. FOTO: Radek Jaroš
A co kdyby skupiny testů nebyly stejně obtížné? Proto jsme všechny tři díly testů předložili kontrolní skupině deseti lidí. Dle jejich výsledků jsme pak vytvořili koeficient, který seřadil časy vyplnění testů na stejnou úroveň. A teprve s tímto průměrem jsme srovnávali výsledky Radka Jaroše.
Druhá série testů pak byla složena ze dvou dílů, které Radek Jaroš absolvoval těsně po návratu a pak s dvou a půl měsíčním odstupem. Byly to psychologické testy – opakování čísel, řazení čísel a písmen, kódování symboly a paměťový test učení.
Tato druhá série testů měla posoudit, nakolik se případné změny v neurokognitivních funkcích upravují s časem po návratu s expedice.
Hrozí horolezci poškození?
Nejméně chyb a nejrychlejší časy jsme očekávali při testování před odjezdem do vysokých hor. Nejvíce chyb a nejdelší čas vyplnění pak v testech výškových, kdy je horolezec navíc vyčerpán po výstupu. Po návratu jsme počítali s lepším výsledkem, ovšem horším než před odjezdem – to pro to, že přeci jen ty dva dny ve výšce nad 7 000 metrů mohou ponechat na mozku stopy. I u psychologických testů s odstupem dvou a půl měsíce jsme předpokládali, že budou výrazně lepší než těsně po návratu.
Radkovi vysokohorské prostředí prospívá
Pokud předpokládáme čas, za který Radek Jaroš testy vyplnil před odjezdem do hor ve výšce1 600 m n.m. za 100 %, pak v pátém výškovém táboře v 7 100 m n. m. srovnatelnou sérii vyplnil za 63 % času, a těsně po návratu do 1 600 metrů za 76 % času. V první sérii chyboval oproti kontrolní skupině v průměru 2,7 chyb navíc, po návratu o 0,3 chyb navíc, za to ve výšce7 100 mo 0,5 chyb méně než kontrolní skupina, která testy vyplňovala v normální nadmořské výšce.
Výsledky psychologických testů po návratu a po dalších dvou a půl měsících byly jen s mírnou odchylkou srovnatelné.
Zmenšil se na Annapurně mozek?
Více se múžete dočíst v celém článku Umírá mozek na osmitisícovkách? Většinou ano, ale Radek Jaroš je výjimkou potvrzující pravidlo. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Lidé a cesty"“>Lidé a cesty.