PR Články – Psaní a publikováníVložte PR článek zdarma bez čekání – zpětný odkaz zdarma

Není divu, že se ve sci-fi filmech a knihách objevuje tolik chobotnicovitých mimozemšťanů…

Chobotnice mají mezi bezobratlými zdaleka největší mozky. Velikostí se dají srovnat s mozky papoušků – a to jsou tvorové, kteří se dokáží až několik stovek lidských slov. Velikost mozku však nemusí nic vypovídat o inteligenci zvířete, mnohem lepším důkazem je počet neuronů v mozku.

Když vědci měřili mozek chobotnic, zjistili, že mají asi 130 milionů neuronů – člověk jich má výrazně více – asi 100 miliard. Zajímavé však je to, že chobotnice mají většinu neuronů mimo mozek – v chapadlech.

Podle profesora Petera Godferey-Smithe z University of New York to občas vypadá, jako by každé chapadlo mělo vlastní rozum. Tomu naznačuje několik pokusů: když se chobotnici usekne chapadlo, pokusí se odplazit pryč. Když pak chapadlo narazí na potravu, pokouší se ji dopravit na místo, kde normálně mívá tlamu.

S výzkumem chobotnic je však problém. Některým vědcům se dokonce zdá, že hlavonožci odmítají s lidmi spolupracovat úmyslně; tvrdí to například bioložka Alexa Warburtonová v článku pro magazín Orion. Zřejmě je to tím, že zatímco člověk je společenský tvor, chobotnice se během milionů let evoluce zaměřily na to, aby byly co nejméně nápadné. Snaha komunikovat jim tedy musí připadat od člověka sebevražedná. Na druhou stranu je tato vlastnost pro člověka útěchou: chobotnice nejsou schopné spolupracovat a nemohou se tak nikdy stát nebezpečím – ať už jsou sebeinteligentnější…

Podívejte se, jak dokonale umí chobotnice využít svého okolí a nástrojů, které jim dal člověk:

Už jsme psali o tom, jak chobotnice mění tvar i barvu svého těla – připomeňte si, jak dokáží během pár sekund změnit svou podobu na úplně jiné zvíře. Tyto změny, kdy se chobotnice přizpůsobují zvířatům, jichž se jiné ryby bojí, jsou o to víc fascinující, že samy chobotnice jsou zřejmě barvoslepé. Pro vědce je tato schopnost zatím záhadou; jedna z teorií to vysvětluje tím, že chobotnice vidí kůží. Vědci z Hole Marine Biological Laboratory totiž objevili, že v kůži sépií jsou přítomné genetické sekvence, které máme v oku.  

Specialistka na chobotnice Jennifer Matherová dospěla v knize Octopus k této myšlence: „Mysl chobotnice a člověka zřejmě vznikly pro úplně jiné účely. Lidé a další obratlovci jsou společenští dlouhověcí tvorové. Podle většiny vědců vedlo ke zvyšování inteligence právě rozhodnutí žít v sociálně strukturovaných skupinách.

Více se múžete dočíst v celém článku VIDEO: Chobotnice mají ohromující intelekt. Co člověk vyhodí, to zužitkují. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Příroda.