Vikingové a kriminalistika: Severští válečníci vytvářeli popisy potenciálních zločinců
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Kriminalita představovala pro středověké vikingy velký problém – podle dr. Gardina Willse z Centra skandinávských studií v Aberdeenu dokonce tak velký, že umělci vymysleli zvláštní způsob, jak zobrazovat ty nejhorší zločince. Tento historik prozkoumal nejstarší popisy vikingů v islandské literatuře a zjistil, že autoři velice přesně zachycují muže s vysokou hladinou testosteronu – včetně tělesných příznaků tohoto stavu.
O myších a Vikinzích. Evropu nedobývali jen Vikingové, pomáhaly jim i myši
Kriminalisté už dlouho vědí, že právě vysoká hladina testosteronu patří k typickým příznakům mužů, kteří jsou nejčastějšími pachateli násilných trestných činů. Islanďané samozřejmě nic o existenci testosteronu netušili, znali však tělesné příznaky, které jeho abnormální množství provázejí. Článek dr. Willse o tomto problému vyšel v odborném časopise Viking and Medieval Scandinavia; vědec na toto téma narazil prakticky náhodou: „Dostal jsem tip na několik článků o spojení tělesných vlastností a testosteronu. To téma mě zajímalo. A pak jsem si uvědomil, že profily, které se používají jako příklady, dobře znám z islandské literatury 13. století. Objevil jsem důkazy, že doboví autoři znali markery vysoké hladiny testosteronu.“
Kdo jako zrůda vypadá, může se jako zrůda chovat
Obávaný válečník a zabiják Egil Skallagrimsson v dobové ilustraci.
Historik přidává i příklad. „Tak například legendární válečníky jako byl Egill, který poprvé zabil člověka už v šesti letech. Má v literatuře všechny příznaky vysoké hladiny testosteronu – široké čelo, těžká víčka a bradu a ustupující vlasy. Ale tento způsob zobrazení muže byl v té době velmi nezvyklý.“ Wills vysvětluje, že obyčejně se popis osob v islandské literatuře omezoval jen na to, co bylo důležité ve vztahu k příběhu – například jejich oblečení, jež symbolizovalo společenské postavení postavy.
Podle Willse si tímto způsobem, kdy nebezpečné jedince popisovali i po tělesné stránce, se zvláštním zaměřením na tělesné znaky typické pro „kriminálníky“, Islanďané předávali mezi generacemi varování. Varování před těmi, kdo by mohli být pro jejich společnost nebezpeční.
„Island v době vikingů připomínal Divoký západ,“ vysvětluje Wills. „Byl otevřeným územím s mnoha mladými muži, kteří soupeřili o to urvat co největší (a nejúrodnější) pozemky nebo o ženu i bohatství. Ve výsledku to tam bylo velice násilné a bojovné.“ Přestože si vikingové vytvořili sofistikovaný právní systém, na Islandu neexistoval dostatečně silný stát, který by vynucoval platnost zákonů a jejich neuposlechnutí trestal. Společnost tedy musela hledat jiné cesty, jak se s násilím vypořádat.
Více se múžete dočíst v celém článku Vikingové a kriminalistika: Severští válečníci vytvářeli popisy potenciálních zločinců. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Věda a poznání.