Výroba a historie cideru
Diskuzní fórum (povinná reklama)Cider, jakožto nápoj samotný není pivo ani víno, ale mošt – přesněji zkvašený jablečný mošt s různými stupni alkoholu. Řadí se mezi nejstarší alkoholické nápoje na světě. O to, kdo má nejdelší tradici výroby cideru se přou hlavně Anglie a Francie.
Jak je to tedy s doloženými historickými zmínkami o cideru?
Nejstarší psané informace o cideru pochází už z dob římských, kdy řecký geograf Strabo popisuje v roce 60 př. n. l. nápoj podobný cideru, na který narazil při své cestě po severu Španělska. Později, ve středověku, vyráběli cider především mniši v klášterech na mnoha místech západní Evropy. Po roce 1066, kdy Normané dobili Anglii, došlo ke značnému rozšíření produkce tohoto nápoje na ostrovech. V následujících staletích nastaly v oblasti produkce anglického cideru mnohé změny, byly šlechtěny nové odrůdy jablek vhodné pro výrobu cideru a zlepšovány postupy výroby.
Jak se tedy cider vyrábí?
Samotná výroba cideru se provádí tak, že se vybraná jablka rozdrtí a vylisují. Vzniklý mošt se poté nechá kvasit, obvykle v sudech nebo nerezových tancích, s řízenou teplotou kvašení. Fermentace moštu musí být teplotně řízená, aby se zachovalo maximální množství aromatických a chuťových látek. O kvašení se stará speciální druh kvasinek. Doba kvašení je různá a může se pohybovat od dvou týdnů až po osm měsíců – tato doba je velmi důležitá, protože rozhoduje o obsahu cukru v cideru. Během kvašení totiž dochází k přeměně cukru v alkohol a platí tedy úměra, že čím delší doba kvašení, tím vyšší obsah alkoholu v nápoji. V Anglii se spíše využívá kratší doby kvašení, ve Francii je obvyklá i delší doba kvašení. Při stáčení se pak cider může filtrovat a následně může být i pasterizován.