Za vulkány Chile (VII.): Cerro Frutilla aneb Bambusovým lesem na Jahodovou louku
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Lidé a cesty“ />Chile je nejpříjemnější zemí na světě, říká profesor Miloslav Druckmüller. Když byste ho potkali, jak se svojí ženou Zuzanou šplhají do čtyřtisícových výšek této jihoamerické země, sotva byste do nich řekli, že on vyučuje matematiku na Vysokém učení technickém v Brně a ona informatiku a fyziku na brněnském gymnáziu. Jenže asi nepotkali. Tam, kam oni chodí, nenarazí skoro nikdy na jediného živáčka. V sedmém díle vás zavedou bambusovým lesem až k Jahodové louce…
| PŘEČTĚTE SI PŘEDCHOZÍ DÍL speciálu Vulkány Chile VI. Casablanca není jen film, ale i obří sopka |
Cerro Frutilla
Na Jahodovou louku (Pampu Frutilla) jsme se mohli pěšky dostat jen kvůli 40 let starému „řinčení zbraněmi“ na obou stranách chilsko-argentinských hranic. Tehdy chilská armáda vybudovala vozovou cestu hustým pralesem, z níž zbyla v současné době už na mnoha místech jen pěšina, „udržovaná“ hlavně pěšími turisty. Místní bambus zvaný colihue je však silným protivníkem a je třeba jej občas prosekat, aby pěšina mohla existovat dál.
Bambusová pěšina k Jahodové louce.
Jahodová louka je výborným základním táborem pro výstup na vulkán Casablanca, což jsme také využili. Hřeben vulkánu Casablanca už si teď můžeme prohlížet z odstupu, už jsme tam byli.
Hřeben Casablanky
Nad sopečnou krajinu ční do výšky 3 491 m sněhem pokrytá hora Tronador ležící již za hranicemi v Argentině.
Tronador je už neaktivní sopkou.
Více se múžete dočíst v celém článku Za vulkány Chile (VII.): Cerro Frutilla aneb Bambusovým lesem na Jahodovou louku . Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Lidé a cesty"“>Lidé a cesty.